Černou skládku je lepší nahlásit. Pokutu může dostat i vlastník pozemku, kde se odpad nachází

Následující článek se zabývá správně-právní odpovědností osob za tzv. černou skládku (nezákonně soustředěný odpad) podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2021.

V § 14 zákona o odpadech je upraveno nakládání s nezákonně soustředěným odpadem. Z právní úpravy vyplývá, že odpovědným je nejenom vlastník takového odpadu, ale také vlastník pozemku, na kterém se nezákonně soustředěný odpad nachází.

Zákon o odpadech předpokládá a ukládá povinnost vlastníkovi pozemku, na kterém se nachází tzv. černá skládka, aby tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti (dále jen „OÚORP“). Tedy vlastník pozemku oznámí, že se na jeho pozemku nachází nezákonně soustředěný odpad. Následně se OÚORP pokusí zjistit vlastníka tohoto odpadu. Je zde však nutné upozornit, že OÚORP postupuje obdobně, i když se o nezákonně soustředěném odpadu nedozví od vlastníka pozemku. Nezákonně soustředěný odpadu může OÚORP oznámit jakákoliv osoba, avšak vlastník pozemku má výslovně zákonnou povinnost takovou skutečnost oznámit.

Mohou nastat dvě situace, a to 1. OÚORP zjistí vlastníka odpadu a postupuje proti němu, nebo 2. OÚORP se nepodaří zjistit vlastníka odpadu a bude postupovat proti vlastníku pozemku.

Postup proti vlastníkovi odpadu

Pokud se OÚORP podaří zjistit vlastníka odpadu, tak OÚORP postupuje proti vlastníkovi odpadu. Vlastník odpadu má totiž zákonnou povinnost dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech předat nezákonně soustředěný odpad 1. do zařízení určeného pro nakládání s odpady, 2. do dopravního prostředku provozovatele zařízení (za podmínek dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech), nebo 3. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, tuto povinnost nemá vlastník odpadu, který je nepodnikající fyzickou osobou.

V případě, kdy vlastník odpadu, kterým je fyzická nepodnikající osoba, nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízení, může mu být OÚORP uložena pokuta ve výši 200.000,- Kč. Pokud se bude jednat o fyzickou podnikající osobu nebo právnickou osobu, tak této může být uložena pokuta OÚORP nebo Českou inspekcí životního prostředí do výše 10.000.000,- Kč. Navíc fyzická podnikající osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku také tím, pokud nepředá nezákonně soustředěný odpad obchodníkovi s odpady. Zároveň může správní orgán, který je příslušný k projednání přestupků (v daném případě OÚORP nebo Česká inspekce životního prostředí), uložit vlastníkovi odpadu provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající např. v povinnosti předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady, zajistit odpad proti jeho úniku, znehodnocení nebo odcizení apod.

Jestliže vlastník odpadu zůstane nečinný – tedy neodstraní černou skládku, může OÚORP zajistit odklizení takového odpadu včetně jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady, a to na náklady odpovědné osoby – v daném případě na náklady vlastníka odpadu.

Postup proti vlastníku pozemku

V dané situaci se OÚORP nepodařilo zjistit vlastníka odpadu (popř. vlastník odpadu již zemřel, popř. zanikl, aniž by povinnosti přešly na jinou osobu) a postupuje proto proti vlastníkovi pozemku. OÚORP vyzve vlastníka pozemku, aby nezákonně soustředěný odpad odklidil a předal ho do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (tato lhůta může být i delší, ale pouze v odůvodněných případech). Vlastník pozemku nemá povinnost takové výzvě vyhovět, avšak následně OÚORP může vlastníkovi pozemku uložit rozhodnutím, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, na kterém se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu. S ohledem na to, že vlastník pozemku dobrovolně neodstraní nezákonně soustředěný odpad, bude vlastník pozemku povinen strpět odklizení a předání nezákonně soustředěného odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady samotným OÚORP. OÚORP má totiž oprávnění v takovém případě vstoupit na pozemek daného vlastníka na nezbytně nutnou dobu k zabezpečení nebo odklizení odpadu.

Vlastník pozemku má tedy dvě povinnosti, a to 1. oznámit nezákonně soustředěný odpad na jeho pozemku a 2. zabezpečit místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu (tuto povinnost mu musí OÚORP uložit). Pokud vlastník pozemku poruší jednu z těchto povinností, může se dopustit dvou přestupků, a to 1. vlastník pozemků neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, 2. vlastník pozemku v rozporu s rozhodnutím OÚORP vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) zákona o odpadech nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu. Za tyto přestupky může být uložena pokuta do výše 10.000,- Kč. Přestupky s fyzickou nepodnikající osobou projednává OÚORP. Pokud se jedná o přestupky fyzické podnikající osoby nebo právnické osoby, tak tyto projednává OÚORP nebo Česká inspekce životního prostředí.

Jak se bránit proti výše uvedeným rozhodnutím?

Výše uvedené porušení povinností a z toho plynoucí spáchání přestupků je řešeno ve správním řízení, ve kterém je správním orgánem ve věci vydáno rozhodnutí. Proti rozhodnutí lze podat odvolání ve stanovené lhůtě. Každé rozhodnutí by mělo obsahovat poučení o tom, že lze proti němu podat odvolání, lhůtu a ke kterému správnímu orgánu se tak činní. V případech, kdy účastník řízení nesouhlasí i s rozhodnutím odvolacího správního orgánu, tak dalším možným postupem je podrobit toto rozhodnutí odvolacího orgánu přezkumu, tj. podat správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. Takovou žalobu je nutné podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Správní soud poté rozhoduje rozsudkem. Následně lze ještě uvažovat např. o podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (musel by být dán důvod pro její podání) nebo o ústavní stížnosti.

Závěr

Na základě výše uvedeného byly popsány odpovědností vztahy za tzv. černou skládku. Zpozornět by zejména měli samotní vlastníci pozemků, kteří by měli černou skládku na svém pozemku bezodkladně oznámit. V opačném případě se vystavují sankci za porušení této zákonné povinnosti. Stejně tak bylo stručně popsáno správní řízení s pachatelem přestupku a též i opravné prostředky v případě, že správní řízení nedopadne ve prospěch tohoto pachatele. Lze apelovat na dané osoby, aby si hlídaly zákonné lhůty a případě se proti správním rozhodnutím bránily, pokud s rozhodnutími nebudou souhlasit. Z výše sankcí je zřejmé, že zákonodárce nechce primárně sankcionovat vlastníky pozemků, neboť výše pokut za nesplnění jejich povinností jsou vůči výším pokut, které hrozí vlastníkovi odpadu, zcela diametrálně odlišné. Nicméně i tak chce zákonodárce negativně motivovat vlastníky pozemků, aby alespoň oznámili černou skládku na svém pozemku správnímu orgánu, který již případně zajistí odstranění černé skládky, resp. odpadu.