Audioverze
Ženy patří podle slov americké soudkyně Ruth Bader Ginsburg na všechna místa, kde se rozhoduje. Bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková a členka představenstva společnosti Reico Daria Lišuchová rozhodují každý den. Přesto v podcastu PRÁVNIČKY otevřeně popisují, že jejich profesní cesta nebyla vždy jednoduchá. „Už mám pravidla jak se chovat v mužském prostředí, ale není jednoduché vybudovat si respekt a udržet si ho,“ říká Daniela Zemanová.
Monika Šimůnková se do povědomí veřejnosti poprvé výrazně zapsala jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva mezi lety 2011 a 2013. V podcastu PRÁVNIČKY poprvé popisuje, co stálo za jejím tehdejším koncem ve funkci. „Skončila jsem do měsíce poté, co jsem se sešla, i přes premiérův zákaz, s Dalajlámou. Je nutné být víc sám sebou, být asertivní a své hranice si držet pevněji,“ říká.
Dnes má za sebou už pestrou profesní dráhu. Začínala v advokacii. Od začátku ale cítila, že tam není šťastná. Proto přešla do neziskových organizací. „Je totiž dobré vyzkoušet si toho co nejvíc, aby člověk našel správný směr. Dodnes ale nevím stoprocentně, zda jsem na správné cestě,“ říká Šimůnková. Dnes jako zástupkyně veřejného ochránce práv každý den rozhoduje o příbězích lidí, které se jí dostanou na stůl. A to ji baví. V životě je pro ni důležitá intuice. „Musíte cítit, že chodíte rádi do práce, že vám práce dělá radost,“ říká.
Monika Šimůnová také přiznává, že jsou oblasti, ve kterých se dodnes nepoučila. „Stále se snažím zvládnout maximum, snažím se číst všechno, co se mi dostane na stůl. Jsem trochu spasitelský typ, ale nemůžu zachránit všechny,“ popisuje s tím, že když sama bude v pořádku, pak může pomáhat druhým.
Podle místopředsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem pro pobočku v Liberci Daniely Zemanové jsou soudci pyšní a myslí si, že všechno zvládnou sami nejlépe. „Proto doporučuji odbornou pomoc od koučů. Sama jsem tuto pomoc také vyhledala a jsem za to velmi ráda,“ říká a odkazuje tak na dobu, kdy byla prezidentkou Soudcovské unie. V této funkci byla první ženou a jak popisuje, mezi muži musela bojovat o respekt a musela být vždy připravenější než oni. Většinu své kariéry pracovala Daniela Zemanová ve správním soudnictví. Těsně před padesátkou se rozhodla změnit specializaci. „Myslela jsem si, že je to dobrý krok, ale vlastně jsem zase začínala od začátku,“ dodává s tím, že je pro ni důležité mít více cílů. „Ambicióznost je u žen brána jako něco nepříjemného, ale je čas to změnit,“ uzavírá Zemanová.
Členka představenstva investiční společnosti Reico Darina Lišuchová nejdříve pracovala v advokacii, ale poté ji osud zavál do finančnictví. „V advokacii jsem zjistila, že mám morální problém obhajovat někoho, kdo něco provedl,“ popisuje. Právo jí provází každý den. „Musím chránit koncového podílníka, vše musí být v souladu s legislativou, kterou také pomáháme tvořit,“ říká. Ve své kariéře pracovala Darina Lišuchová se spoustou inspirativních lidí a snažila se od nich co nejvíce odpozorovat. „Myslím si, že ženy jsou pečlivější a některým věcem se věnují déle a jdou více do hloubky. Finančnictví je ale mužský svět a prorazit do něj je pro ženy velmi náročné,“ říká s tím, že jsou ženy i pro tento segment velkou přidanou hodnotou. Muži ve finančnictví podle ní mají větší rozhled a ženy trochu uzemňují jejich nápady.
V čem vynikají Monika Šimůnková, Daniela Zemanová a Darina Lišuchová? Které neúspěchy je formovaly a jak kolem sebe mít ty správné týmové hráče? Odpovídají v podcastu PRÁVNIČKY.
