Kdo by neznal nejznámější české filmové auto, hlavního hrdinu Upíra z Feratu režiséra Juraje Herze. Světoznámý kostýmní výtvarník, ale také automobilový závodník Theodor Pištěk, jej vystavěl na základech experimentálního kupé Škoda 110 Super Sport, které vzniklo o deset let dříve v úplně jiné podobě.
Kreativní myšlení nebylo z těch lidských vlastností, které by komunistický režim podporoval. Pokud jde o automobily, celý výrobní proces se řídil všudypřítomným účelovým přístupem. Vozidla měla být co nejjednodušší, praktická a hlavně levná. Socialistickému člověku bylo přece tolik cizí luxusní pozlátko zhýralého Západu.
Z toho jasně vyplývá, že sportovní kupé bylo poslední věcí, kterou měl mít československý socialistický občan mezi auty k dispozici. A přece o něm tolik snil...
Jehly v kupce sena
I v období ČSSR se ale našla řada jedinců, kteří se navzdory různým důvodům nerozhodli odejít za svými sny do svobodného světa. Místo toho, i v omezených podmínkách, vytvořili úžasná díla, která dodnes ohromují. Už v 50. letech vznikla například jedinečná Tatra JK 2500, později nádherné kupé Majka postavené na základech „brouka“ a v 80. letech supersport Grafit. Kdo nechtěl sériovou Škodu Felicia, „erko“ nebo Rapida a neměl na dovoz Renaulta 15 nebo Fiatu 128 Coupé, musel si prostě poradit nějak sám.
Čas od času přispěla svým dílem do fantazie občanů také mladoboleslavská Škoda, přičemž nejvýraznějším příkladem bylo kupé 110 Super Sport z roku 1972. Tento futuristický prototyp, vyrobený v jediném exempláři, prožil dva životy, a nebýt toho druhého, kdy se objevil ve filmu, možná by se na původní atraktivní kupé úplně zapomnělo.
Raketová inspirace
Práce na projektu kupé Super Sport, interně označovaném jako „typ 724,“ začaly v Mladé Boleslavi už v roce 1969. Tento dvoumístný vůz, s motorem umístěným před zadní nápravou, byl inspirován konstrukcí italských supersportů jako Lamborghini Countach nebo De Tomaso Pantera, které byly tehdy novinkou na trhu. Nechyběly ani výklopné světlomety, a to ne jen obvyklé dva nebo čtyři, ale rovnou šest, umístěných na výklopné rampě na přední části vozu. Zadní část auta také nepřišla zkrátka – šestnáct kulatých světlometů působilo jako trysky rakety.
Výhodou tohoto kupé byla jeho nízká hmotnost. Super Sport vážil pouhých 898 kg, což mu i s menším výkonem motoru ze sériové Škody 110 umožňovalo dosáhnout maximální rychlosti 180 km/h. S akcelerací to bylo horší – z nuly na sto se dostal za 15,3 sekundy. Dnes by takový čas nikoho neohromil, ale na začátku sedmdesátých let to nebylo vůbec špatné. Později do motorového prostoru přibyl vyladěnější čtyřválec OHV o objemu zvětšeném na 1 147 cm³, který nabízel až 104 koní (76 kW), takže maximální rychlost vzrostla na mnohem atraktivnějších 211 km/h.
Mělo to však háček. Tato rychlost byla dosažitelná pouze se zasunutými světly. Při vysunutí rampy se šesti světlomety (dva potkávací, dva dálkové a dva mlhové) se kvůli výrazně zhoršené aerodynamice maximální rychlost snížila o celých 17 km/h. Silnější verze měla tento problém vyřešit.
V Boleslavi se tehdy totiž pracovalo na čtyřválci 1,5 OHC pro nový sedan Škoda 720, který se však nakonec také nedostal do výroby. Nízké těžiště a téměř ideální rozložení hmotnosti mezi nápravy slibovalo výborné jízdní vlastnosti, jaké ale opravdu byly, ví nebo spíš vědělo jen pár zasvěcených. Přece jen už je to přes padesát let.
Z kouta na výsluní
Nescházelo mnoho a škodovácký Super Sport se mohl stát jedním z mnoha prototypů, na které by se postupem času zapomnělo. Ani média husákovského režimu mu nepřála, protože o něm informovala velmi zdrženlivě a naznačovala, že uvědomělým občanům se tento extravagantní vůz nelíbí, ačkoliv opak byl pravdou. Kupé ještě posloužilo jako reklamní poutač na několika výstavách, ale nakonec zmizelo v depozitáři boleslavského muzea, kde bylo odsouzeno k zapomnění.
Občas se ale dějí zázraky. Jednoho dne se před boleslavským depozitářem objevil kamion z „Barrandova“ a stále ještě bílé kupé zahájilo svůj druhý život. První filmová role byla spíše krátká: v roce 1977 měla premiéru sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem, kde hlavní roli ztvárnil Petr Kostka. Nacista Kraus (Vladimír Menšík) ve filmu odjíždí z podzemních garáží pražského hotelu Intercontinental v mercedesu a v jednom záběru míjí zaparkovanou Škodovku Super Sport.
Na další využití si podivuhodné vozidlo muselo počkat další tři roky, dokud ho do filmu Juraje Herze Upír z Feratu nezařadil filmový výtvarník Theodor Pištěk. Při výběru představitelů neživých rolí vznikl problém, protože na česko-slovenském trhu nebylo k dispozici žádné zajímavé auto, které by vyhovovalo režisérovi, a západní modely byly z ideologických důvodů nepřijatelné.
Pozdější oscarový laureát za kostýmy ve Formanově Amadeovi se proto pustil do přestavby bílého kupé na mnohem impozantnější vůz, který v příběhu podle scénáře pije krev řidiči. Pištěk navrhl nový lak v temné kombinaci černé barvy s červenými linkami kolem hran a provedl několik úprav designu. Výklopné světlomety byly nahrazeny obdélníkovými pevnými a zadní světla pocházela z plánované modernizace modelové řady Š 105/120.
Novinkou bylo také velké zadní křídlo a zlatě lakované disky BBS o průměru 15 palců. Původně si mělo auto svůj nový vzhled a název „Ferat Vampire RSR“ udržet pouze během natáčení, nakonec se však nový design ukázal jako natolik populární, že se Škoda rozhodla ho zachovat. Jen pro zajímavost, název filmu odkazoval na slavný němý film Upír Nosferatu z roku 1922, který režíroval německý expresionistický režisér Friedrich Wilhelm Murnau.
Zakázané vnitřnosti
Známý záběr z filmu Upír z Feratu ukazuje kapotu černého sportovního auta, která pulzuje nahoru a dolů, jako by pod ní bilo skutečné srdce. Doktor Marek (Jiří Menzel) se odhodlá a vloží ruku do úzké štěrbiny v kapotě, což by mohlo být jeho posledním činem...
To byla krátká exkurze do Herzova filmu o neporazitelném závodním autě, které se živí krví svých řidičů, kteří postupně umírají. Na příkaz vedení Barrandova musely bohužel být z netradičního hororového snímku odstraněny všechny scény, které by mohly narušit morálku socialistického občana. Takže nebyl k vidění ani motor, který Jan Švankmajer složitě vytvořil z pravých kravských vnitřností, které se pohybovaly díky mechanismům, aby iluze upířího motoru byla co nejvěrohodnější. Režisér Herz zpětně považoval Upíra z Feratu za své nejvíce zmrzačené dílo...
Po Upírovi se kupé objevilo ještě jednou, a to ve filmu Velká filmová loupež z roku 1986, který režíroval Oldřich Lipský. V tomto potrhlém komediálním snímku se auto opět objevuje v hororové podobě, a hlavní hvězdy filmu, Oldřich Kaiser a Jiří Lábus, se s ním dokonce podívají na palubu Titanicu. Po této roli však Ferat alias Škoda 110 Super Sport definitivně odešel do zaslouženého důchodu. Dnes je příležitostně k vidění v továrním muzeu Škody v Mladé Boleslavi, většinu času ale tráví v jeho depozitáři.
