„Pokud svoboda může znamenat, že se z dlužné koruny stane dlužných dvacet tisíc, jak tomu bylo ještě před časem, je na místě se ptát, pro koho přesně tahle svoboda je a jaké má dopady na sociální soudržnost a důvěru ve fungování státu, institucí a demokracii jako celek.“ I tak by mohl znít jeden ze závěrů nového projektu webového deníku A2larm na téma exekuce. Projekt je výsledkem spolupráce Apoleny Rychlíkové a Saši Uhlové, které za sebou mají úspěšný film Hranice práce a cyklus reportáží Hrdinové kapitalistické práce, a sociologa Daniela Prokopa z agentury Median. Se všemi třemi hovořil politický reportér INFO.CZ Vratislav Dostál.
Připravujete v deníku A2larm cyklus textů na téma exekuce. Jaká jsou základní zjištění výzkumu, který jste si kvůli tomu nechali zpracovat?
Daniel Prokop: Hodně lidí v exekucích přiznává, že odešli z legální práce. Rozdíl v odchodovosti do šedé ekonomiky v souvislosti s exekucemi je tak velký, že lze hrubě odhadovat, že se může týkat až okolo 200 tisíc lidí v posledních pěti letech. Což přináší obří ztráty státu i regionům.
Zajímavá je také výrazně nižší důvěra v demokracii a právní stát u lidí, kteří čelili nebo čelí exekucím. Srovnávali jsme jejich postoje s lidmi, kteří jsou také z chudší poloviny Česka, ukázalo se, že ti, kteří mají zkušenost s exekucemi, jsou kritičtější k polistopadovému vývoji a nedůvěřují klíčovým demokratickým institucím včetně soudů. A není to dané věkem, vzděláním či regionem. I při jejich kontrole hrají roli právě exekuce.
Je to zřejmě jeden z důsledků exekučního systému, který tady po listopadu fungoval, docházelo v něm k masivnímu navyšování dluhů náklady vymáhání a sankcemi, které potvrzovali rozhodci často vybraní věřitelem. Většina z těch věcí dnes už není legálních a některé lze rozporovat i zpětně.
