KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Když před rokem porazil Volodymyr Zelenskyj ve volbách drtivým rozdílem dosavadního prezidenta Petra Porošenka, měl za sebou kampaň, ve které prakticky každému slíbil všechno. Zastavení války na východě země, reformy, blahobyt a jen světlé zítřky. Stále více se ale ukazuje, že po roce ze slibů zůstává jen torzo. Válka běží nerušeně dál, i přes tzv. normandský summit a chválu ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina či údajné změny v ruské politice po odchodu Vladislava Surkova. Nicméně s průběhem koronavirové nákazy a jejími ekonomickými dopady čeká na ukrajinského prezidenta zatím největší zkouška. A chaotické změny ve stylu seriálových epizod na její úspěšné zvládnutí nemusí stačit.
Zelenskyj nemá zrovna jednoduchou pozici. Jeho popularita od zvolení poklesla ke čtyřiceti procentům, země navíc stále bojuje s vlivem oligarchických skupin. Do toho všeho přišla současná krize s koronavirem, která podle podle odhadů může znamenat až osmiprocentní propad HDP. Čísla přitom není nutné brát příliš vážně, proměnných je až příliš mnoho. Ostatně všechny současné odhady vychází z předpokladu uhasnutí pandemie v druhém pololetí roku 2020.
Proti Ukrajině mluví i problémy v dalších evropských zemích, protože se ukrajinští pracovníci, pokud se tak již nestalo, budou vracet zpátky. Důležité tak bude i to, jak se podaří pokrizová obnova v Polsku, Německu či České republice. Jak se ukazuje na příkladu čínského otevírání ekonomiky po krizi, nemusí jít vše ani zdaleka hladce. Navzdory předpokladům, lidé se do obchodů a restaurací příliš nehrnou a raději šetří.
