„Největší nebezpečí koronaviru je, že má velmi špatnou mediální pověst, která zapříčinila, že se lidé bojí daleko více, než by se bát měli,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Motol a bývalý ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Více než druhé vlny koronavirové epidemie se Ludvík bojí vysokého počtu pozdě odhalených a zanedbaných nemocí, zejména těch onkologických. Lidé se prý totiž během krize bojí chodit do nemocnic, důsledky bychom mohli vidět už na podzim. Jaký je Ludvíkův názor na promořování společnosti? Jak je spokojen s fungováním ministerstva a činností epidemiologa Romana Prymuly, kterého do rezortu sám přivedl? A jaké výzvy podle něj české zdravotnictví čekají?
Když působil ve funkci ministra zdravotnictví, přivedl Miloslav Ludvík na post náměstka jednu z nejvýraznějších postav současné koronavirové krize – Romana Prymulu. „S většinou kroků, které ministerstvo pod jeho vlivem dělá, se mohu ztotožnit,“ hodnotí dnes jeho počínání.
S Prymulou se Ludvík do jisté míry shodne i ohledně promořování populace, byť jak sám říká, používal by spíše termín imunizace. „Od začátku jsem tvrdil, že je nejdůležitější hlídat ohrožené skupiny. Lze je identifikovat a v Česku je to zhruba 1,1 milionu lidí. Ti by se měli velmi adresně chránit a hlídat, zbytek republiky bych pak imunizoval,“ říká Ludvík. V horizontu dvou let prý budou mít ve světě tak či onak protilátky na Covid-19 desítky procent lidí, kteří nemoc prodělali.
