Metro v Gaze nemá vlaky. Říká se tak síti tunelů, z nichž teď může Hamás zásadně zkomplikovat postup Izraelců

Zásadním problémem Izraele při jakémkoli pokusu o pozemní ofenzívu je skutečnost, že se bude muset postavit dlouhodobě připravovaným pozicím Hamásu, včetně „bojových tunelů“. Ty islamistické hnutí vybudovalo od roku 2007, kdy získalo plnou politickou i vojenskou kontrolu nad Pásmem Gazy. 

Podzemní chodby začali Palestinci využívat k útokům na vojáky židovského státu už v roce roku 2001, kdy pod izraelským kontrolním stanovištěm vykopali tunel, napěchovali ho výbušninami a vyhodili do povětří. Od té doby se jejich systém značně rozrostl a dnes se tomuto podzemnímu labyrintu pro jeho rozvětvenost přezdívá „metro“.

Hamás má dlouholeté zkušenosti s bojem proti izraelské armádě a stal se adaptabilní a efektivní silou pro operace v městské zástavbě. Má jádro zkušených velitelů, kteří jsou důvěrně obeznámeni s izraelským způsobem boje, někteří z nich mluví dokonce hebrejsky. Systém podzemních chodeb, koridorů a bunkrů vybudovaný za dlouhé roky podél hranic Pásma je základním opěrným bodem teroristů, plnícím širokou škálu funkcí.

Úplně první tunely vznikly pod hraniční linií mezi Gazou a Egyptem. Palestinci jimi pašovali zbraně, později i zboží každodenní potřeby. Když se v roce 2007 izraelští vojáci z Gazy stáhli, síť tunelů se začala rychle rozrůstat i v důsledku blokády uvalené na Pásmo Izraelem spolu s Egyptem. A už v roce 2006 musel Izrael zásadním způsobem přehodnotit svůj pohled na tuto do té doby podceňovanou „zbraň“ islamistů. 

Radikálové tehdy využili tunely mimo jiné k únosu tehdy 19letého izraelského vojáka Gilada Šalita, který následujících pět let strávil v zajetí radikálů. V Pásmu Gazy ho Hamás držel až do roku 2011, kdy ho propustil na svobodu výměnou za více než 1000 palestinských vězňů.

„Po tomto incidentu začaly být tunely vnímány jako reálná a skutečně velká hrozba, podél hranice s Gazou proto Izrael nechal vybudovat velkou zeď. Ta je vybavená velmi citlivými senzory, které dokážou vyslat varování, pokud se někdo snaží skrz tunely dostat k izraelské hranici. Díky této zdi se podařilo útokům z podzemí zabránit.

V Pásmu Gazy se ale nachází celá síť těchto tunelů, které slouží Hamásu jako místo k odpalování raket, jako velitelská stanoviště, ke komunikaci mezi jednotlivými základnami a podobně,“ řekl v roce 2021 v rozhovoru pro Český rozhlas bývalý agent Mosadu Gad Šimron. 

V roce 2014 zničil Izrael v rámci vojenské operace více než 30 tunelů, které Hamás pod hranicí vybudoval. Ačkoliv ani jeden neústil v oblasti obývané civilisty, mezi Izraelci vyvolala zpráva o možném napadení komandy z podzemí paniku. 

Jeden z dalších, ještě nedostavěných tunelů, byl odhalen také na podzim 2017. Izraelští vojáci ho našli s pomocí nové technologie poblíž palestinského Chán Júnisu po varování agentury OSN pro palestinské uprchlíky. Její personál tehdy zjistil, že chodba možná ústí pod školou, kterou v Pásmu Gazy provozuje právě tato mezinárodní organizace.

OSN následně budování tunelů pod školou a dalšími civilními zařízeními ostře odsoudila. „Přítomnost tunelu pod zařízením UNRWA (zkratka Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě – pozn. redakce), které je z hlediska mezinárodního práva nedotknutelné, je nepřijatelná. Ohrožuje tak děti i zaměstnance agentur,“ uvedla tehdy OSN.

Zničením některých tunelů ústících na židovské území ale problém s podzemním labyrintem vyřešen rozhodně nebyl, spíš naopak. Po ukončení mezinárodně kritizované izraelské operace, během které zemřelo více než 2000 obyvatel Pásma Gazy, totiž Hamás výstavbu nových tunelů ještě zintenzivnil a zdokonalil.

Zatímco kdysi byly sítě tunelů Hamasu značně primitivní, získali během času jeho inženýři pokročilé zkušenosti s budováním opevněných a dobře skrytých podzemních míst, která lze použít jako velitelská centra, komunikační uzly, jako sklady zbraní či munice nebo jako úkryty pro své členy hledané Izraelem. Radikální islamistické hnutí tak de facto vybudovalo jakési vlastní podzemní město. Dost možná v něm teď ukrývá i stovky rukojmích odvlečených pozemní cestou v minulých dnech z Izraele.

„Metro“ se ale snaží zlikvidovat nejen Izrael, ale také Egypt. Ten začal v roce 2009 stavět na patnáctikilometrové hranici bariéru, která zasahovala i pět metrů pod zem a měla Hamásu znemožnit pašování zbraní a zboží. Tunely začínaly v domech ve městě Rafáh v Gaze a končily v budovách na egyptské straně. Město Rafáh totiž bylo po podepsání izraelsko-egyptské mírové smlouvy v roce 1979 hranicí rozděleno na dvě části. Egyptští vojáci tehdy do objevených tunelů, z nichž některé umožňovaly i průjezd motorového vozidla, napouštěli vodu.

Podle informací serveru Al-Džazíra existují neověřené zprávy, že izraelská armáda včera zaútočila na tunely v severozápadní Gaze nasazením specifického typu bomb konstruovaného na ničení podzemních objektů.
O jaké zbraně přesně jde? 

Yossi Mekelberg, expert na Izrael z londýnského think-tanku Chatham House, je popsal následovně: „Jde o bomby, které se před detonací zavrtají hluboko do země a jsou schopny ničit zasypané, zpevněné cíle. Rozdělují se zhruba do dvou širokých kategorií. První typ má zesílený nos, takže bomba samotná přežije náraz. Závaží v čelní části ji dává dynamiku, aby se zaryla hluboko do země, a zpožděná pojistka následně spustí detonaci. Druhý druh nese dvě výbušné nálože. První nálož je malá a používá se k otevření otvoru k cíli, což umožňuje, aby zbytek bomby nebo střely prošel neporušený. Hlavní nálož pak uvnitř exploduje a zničí vše v bezprostředním okolí.“

„Výbušniny proti podzemním tunelům a bunkrům se používají už více než století a velkého rozšíření se dočkaly především ve válce ve Vietnamu,“ uvedl pro server Al-Džazíra Patrick Bury, vojenský expert na boj proti terorismu z britské University of Bath.

V první řadě je ale samozřejmě nutné cíl, tedy příslušný prostor vypátrat. Za tím účelem vyvinul Izrael už před lety tzv. Underground Iron Dome (tedy něco jako podzemní železný dóm) – systém, který dokáže odhalovat tunely za pomoci seizmických senzorů. Ty dokáží zachytit podzemní vibrace vznikající při budování tunelů. Také proto dělníci Hamásu ke kopání podzemních prostor používají výlučně ruční nástroje, a to i přesto, že se pohybují v hloubce 20 až 30 metrů pod zemí. 

Hlášené použití zbraní na ničení podzemních prostor Izraelem v aktuálních bojích je podle Al-Džazíry známkou toho, že se armáda židovského státu zaměřuje na pozice Hamásu v podzemí, a dost možná si tak připravuje půdu pro pravděpodobnou pozemní operaci na území Gazy. Co to ale bude znamenat pro zajaté izraelské rukojmí, zůstává otázkou – třeba už jen proto, že útoky na podzemní labyrinty pravidelně ohrožují také civilní stavby na povrchu v blízkosti vstupů do podzemí.