Setkání Angely Merkelové a Vladimira Putina v Moskvě ukazuje realitu současné evropské politiky, i to, jak si stojí v očích Ruska. Dělat závěry z jednání je vzhledem k úspornému komuniké velmi obtížné, přesto se dá alespoň částečně rekonstruovat, o čem se státníci vlastně bavili. Z velké míry šlo o reakci na poslední americké akce, ať již zabití Kásima Sulejmáního či uvalení sankcí proti firmám zapojeným do stavby podmořského plynovodu Nord Stream 2.
Německá politika vůči Moskvě je ze všeho nejvíc pragmatická. Berlín tak sice dodržuje sankce uvalené na Rusko za válku na Donbase či anexi Krymu, ale zároveň naplňuje prostor, kam sankce nedosahují, do nejzazších mezí. Není to tak dávno, co automobilka Mercedes otevřela v Rusku novou továrnu, a co se Vladimir Putin s Angelou Merkelovou shodli na podpoře plynovodu Nord Stream 2, který staví navzdory odporu jak některých členů EU, tak i USA.
Současné jednání pak jen potvrdilo, že Německo podporuje výstavbu i přes sankce USA. Nutno nicméně říci, že nešlo o nic nového, takovou odhodlanost vyhlašuje německá a koneckonců i ruská strana dlouhodobě. Velmi zjednodušeně řečeno, jak Rusko, tak Německo chtějí obchodovat napřímo, bez tranzitních zemí.
