ANALÝZA DANIELA KOŠTOVALA | Mezinárodní politika se vlivem nástupu nové velmocenské éry stává stále bouřlivější. Země jako Česko by měly právě proto věnovat zahraniční politice a diplomacii maximum úsilí. Místo toho jsme ztratili vizi, tah na branku a základní domácí konsensus.
Tento rozklad je důsledkem totální dominance vnitřní hokynářské politiky a sebevražedného nezájmu o okolní svět. Chybí vize našeho místa a role ve světě i ochota vynaložit na zahraniční politiku potřebné zdroje. Chybí efektivní naplňování jejího základního smyslu – zajišťování suverenity a bezpečnosti země. Opět je na vzestupu myšlenka mostu mezi Východem a Západem a představa, že podstatný je pro nás jenom byznys. Hodnota členství v NATO a EU se nedoceňuje a mnohdy je dokonce terčem kritiky. Čelíme přitom ataku, který má podrýt hodnoty a základy našeho politického systému, jak ho definuje Ústava.
Po roce 1989: od prozápadního postoje k domnělé neutralitě
V září loňského roku vyšla studie Evropské rady pro mezinárodní vztahy pod názvem „Dejte lidem, co chtějí: všeobecný požadavek na silnou evropskou zahraniční politiku“. Analýza a její závěry jsou založeny na průzkumech veřejného mínění v zemích Evropské unie. Ačkoli celkové výsledky vedou autorku Susi Dennison k závěrům ve prospěch jednotnější a silnější zahraniční politiky unie, výstupy týkající se speciálně ČR jsou důvodem k zamyšlení. Otázky a odpovědi vypadají takto:
• Jaký je Váš dominantní pocit ze života? – v případě ČR: strach. (Na výběr byl stres, strach a optimismus). Stejný výsledek byl už jen ve Francii a na Slovensku. Ve většině zemí to byl optimismus.
• Kdyby se EU rozpadla, co by byla největší ztráta? – byla tak označena neexistence bloku kooperujících zemí, který je schopen čelit velmocem jako USA nebo Čína. V případě ČR ale vyšlo, že tato ztráta je vnímána oproti drtivé většině ostatních zemí EU slaběji.
• Jaké mocnosti důvěřujete více: USA, nebo EU? – v případě ČR: USA: 8 %, EU: 30 % a nikomu: 54 %. V tomto přístupu předčilo ČR jen Řecko. Ostatní země měly podstatně vyšší důvěru v EU.
• Na čí stranu by se měla Vaše země postavit v konfliktu mezi USA a Ruskem? – v případě ČR: USA: 23 %, Rusko: 9 %, na žádnou stranu: 59 %. Zde výsledek v ČR kopíroval náladu v ostatních zemích EU.
• Na čí stranu by se měla Vaše země postavit v konfliktu mezi USA a Čínou? – v případě ČR: USA: 19 %, Čína: 6 %, na žádnou stranu: 65 %. Zde opět výsledky v ČR kopírují náladu v ostatních zemích EU.
• Kdo by nejlépe reprezentoval Vaši zemi v obchodních jednáních? – v případě ČR: EU: 8 %, vláda ČR: 46 %, EU a vláda: 19 %, nikdo: 12 %. V případě ČR byl nejostřejší rozdíl mezi malou důvěrou v EU a velkou důvěrou ve vládu.
• Vnímání sankcí EU vůči Rusku – v případě ČR: nedostatečně tvrdé: 26 %, vyvážené: 23 %, přehnané: 22 %. ČR je ze 14 sledovaných zemí na 10. místě v kategorii „nedostatečně tvrdé“.
