KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Premiér čelí velkému tlaku, který bude příští rok narůstat. Přesto je v pozici, jíž můžeme říkat „klíčník“. Na něm totiž záleží, jaké dveře k jaké budoucnosti se otevřou. Když odemkne ty pravé v pravý čas, zůstane rozhodujícím hráčem. Pokud ne, skončí. Ne hned, ale jistě. Klíčem je, že se něčeho vzdá. A to postu premiéra. Tato oběť mu ale přinese výhru – o to větší, že ji vlastně zatím činit nemusí.
Někdy se to tak stane, že se nitky času a událostí seběhnou tak, že jediný člověk v určité pozici může určit další vývoj. Ve hře je toho v roce 2020 opravdu hodně. Půjde o to, zda se tradiční demokratická pravice zmátoří a bude vůbec ještě někdy hrát důležitou roli v osudech České republiky. V sázce je i náš vztah k Evropské unii, respektive možné posílení nacionalistů. A nakonec, ale ne v poslední řadě se hraje o právní stát a rovnost před zákonem.
Všechny tyto národní zájmy se proplétají s osobními zájmy Andreje Babiše, ovlivňují je a jsou jimi ovlivňovány. Stále si udržuje 30% podporu, a pokud nepřijde nějaká bomba, je velmi nepravděpodobné, že mu z ní středopravé strany urvou nějakou zajímavější část. Evropská unie po něm tvrdě půjde kvůli střetu zájmů, což se za určité situace může vyhrotit natolik, že svou propagandu obrátí proti ní. A objektivní pochybnosti o vládě práva způsobuje souběh funkce premiéra, trestně stíhané osoby a příjemce veřejných peněz.
