Francouzský prezident Emmanuel Macron zaujal tento týden výzvou, aby země Evropské unie učinily statečná a inovativní rozhodnutí ve prospěch obrany Ukrajiny, a to i kdyby se od vojenské podpory této zemi měly odvrátit Spojené státy. Nemluvil tak poprvé a jeho hlas zapadl harmonicky do širší debaty v EU, která se stále více orientuje na podporu Ukrajině bez ohledu na USA, a tudíž také na výrazné posílení evropské obranyschopnosti.
„Pro Evropu je to rozhodná a zkušební chvíle. Musíme být připraveni konat na obranu a podporu Ukrajiny za každou cenu bez ohledu na to, jak se Amerika rozhodne,“ řekl Macron v projevu ve švédské vojenské akademii Karlberg. Dodal, že EU bude muset přidat a že „cena ruského vítězství by pro nás všechny byla příliš vysoká“.
První, co každého napadne při čtení těchto slov, je dosavadní spíše chabé zapojení Francie do vojenské pomoci Ukrajině. Podle Kielského institutu, který tato čísla sleduje, dodala Paříž Kyjevu bilaterálně zbraně a techniku v hodnotě půl miliardy eur, mnohem méně než Německo (17 miliard) nebo Británie (6,6 miliardy). Francie má tedy co dohánět.
Macron nepřipojil svůj podpis pod otevřený dopis řady lídrů evropských zemí zveřejněný listem Financial Times, který volá po kolektivním a dlouhodobém úsilí vyzbrojovat Ukrajinu.
Signatáři, mezi nimi český Petr Fiala, německý Olaf Scholz či nizozemský Mark Rutte, zdůrazňují, že země EU sice Ukrajině nedodaly slíbený milion dělostřeleckých granátů, ale tím spíš „nesmí naše úsilí polevit“.
Toto úsilí musí být kolektivní; musí jít o společnou evropskou odpovědnost a rozhodnutí o dlouhodobé podpoře musí přijmout všechny státy unie.
Připočtěme k těmto posunům středeční neformální zasedání ministrů obrany EU, na kterém se jednalo převážně o tom, co kdo zatím poskytl, co je zapotřebí Ukrajině dodat a v jakých termínech.
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell po schůzi oznámil, že za dva roky od začátku ruské invaze dodaly země EU na Ukrajinu vojenský materiál v hodnotě 28 miliard eur. Podle zatím neúplných závazků by to letos mělo být 21 miliard – dochází tedy ke zřejmému zrychlování.
Borrell připustil, že EU nebude schopna splnit slib poskytnout Ukrajině do konce března milion dělostřeleckých nábojů. Zatím jich dodala 330.000, k rozhodnému datu to bude 520.000, milionu bude nepochybně dosaženo do konce roku. Raduje se nicméně, že se tempo zvyšuje.
Mezi dalšími čísly zmínil 40.000 dosud vycvičených ukrajinských vojáků v EU a závazek vycvičit dalších 20.000.
Oznámil také, že výrobní kapacita evropského obranného průmyslu vzrostla od začátku války o 40 procent; začala sice z velmi nízké úrovně, přesto jde o znatelný nárůst.
Na konci února bude lídrům členských států předložena „evropská obranná průmyslová strategie“, která unii umožní v této oblasti mimo jiné přejít od „naléhavého k dlouhodobému plánování“.
Evropská unie není zvyklá se zabývat otázkami obrany nebo zbrojního průmyslu. Od toho tady bylo vždy NATO. Unie tedy tápe, učí se za pochodu. Borrell, který se chystá příští týden do Kyjeva, ostatně žehrá na „nepřesnost“ informací o tom, co jednotlivé vlády Ukrajině dodávají, a volá po větší koordinaci a průzračnosti.
Na druhé straně nevidí na straně těchto vlád únavu nebo neochotu Ukrajinu vojensky podporovat – o čemž ostatně svědčí i zmíněný dopis, Macronova slova nebo nálada na schůzi ministrů obrany.
Lídři členských zemí chtějí na summitu v Bruselu ve čtvrtek podle návrhu komuniké zdůraznit, že je „naléhavě nutné urychlit“ dodávky munice Ukrajině, aby byla připravena na jarní obnovení bojů.
