Když kabinet Petra Fialy nastupoval, měl boj s dezinformacemi vysoko na svém seznamu priorit. Po dvou letech ale „skutek utek“. Ukazuje se to kromě jiného i na tom, že státní instituce vypovídají servis respektované veřejnoprávní agentury ČTK.
Informaci o tom, že kancelář poslanecké sněmovny vypověděla smlouvu o poskytování servisu ČTK, oznámil na lednovém zasedání Rady ČTK ředitel agentury Jaroslav Kábele: „ČTK obdržela výpověď, nyní běží šestiměsíční výpovědní lhůta.“ Podle Kábeleho se agentura pokusí rozhodnutí dolní komory zvrátit a vyjednat novou smlouvu, zároveň však na dotaz televizních radních uvedl, že důvodem k výpovědi byly „ekonomické důvody“.
Nejde o jedinou státní instituci, která servis agentury ČTK v poslední době vypověděla. Jak během zasedání uvedl předseda Rady ČTK David Soukup, stejně se již dříve zachovalo Ministerstvo zahraničních věcí, které tímto způsobem stoplo odebírání servisu pro česká velvyslanectví.
Radní agentury postoj státních institucí hojně kritizovali. „Stát na jedné straně hledá cesty, jak bojovat s dezinformacemi, ale když má k dispozici fact-checkingovou agenturu, která funguje velmi spolehlivě, tak ji nevyužívá. Naprosto nechápu, proč exekutiva nesměřuje k tomu, aby odebírala servis ČTK, a jde namísto toho úplně jiným směrem,“ uvedl během rozpravy radní ČTK, historik a pedagog Jakub Končelík.
Poslanecká sněmovna vypověděla smlouvu s ČTK. Zákonodárci by tak do půl roku mohli přijít o zpravodajství této tiskové agentury. Radě #ČTK to sdělil ředitel agentury. Obě strany ale o další spolupráci chtějí ještě jednat.
— Anna Martincová (@AChudobova) January 30, 2024
Počínání státu má dvě roviny. Zaprvé vybrané instituce jako Poslanecká sněmovna či dříve česká velvyslanectví přijdou o servis ČTK, který často využívají ke své práci. To sice diplomaté a politici mohou zkusit nahradit běžným, volně dostupným zpravodajstvím, zpravodajské weby však – obecně vzato – nesplňují ani vysoké agenturní standardy ČTK, ani požadavky na rychlost a vyváženost zpravodajství.
Druhý rozměr, jak nastínil Jakub Končelík, spočívá v prioritách této vlády. Ta chce sice na jednu stranu bojovat s dezinformacemi a vnímá je jako velké riziko, když však může podpořit a využít kvalitní zdroj zpravodajství, vydá se druhou cestou.
Veřejnoprávní agentura ČTK, na rozdíl od České televize a Českého rozhlasu, navíc nemá své příjmy postavené na koncesionářských poplatcích, ale svůj servis komerčně prodává soukromým i veřejným klientům – od mediálních domů až po organizace veřejné správy. Nynější výpověď ze strany státních institucí tak znamená i nepřímý ekonomický tlak ze strany státu na veřejnoprávní agenturu.
Není to přitom poprvé, co odborná veřejnost zpochybňuje vážnost, s jakou tento kabinet bojuje s oblastí dezinformací. Přesně před rokem například kabinet bez věrohodného vysvětlení zrušil pozici vládního zmocněnce pro média a dezinformace, kterou zastával Michal Klíma.
Minulý týden zase vládní politiku směrem k dezinformacím kritizoval prezident Petr Pavel, podle kterého vláda v této oblasti nedělá „ani minimum“.
„Boj s dezinformacemi je teď na bodě mrazu. Vláda jmenovala nedávno poradcem pro dezinformace pana Gregora, ale nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora, který by všechno to, co se už na tomto poli odehrálo na půdě třeba ministerstva vnitra nebo některých institucí, dal dohromady a připravil opravdu koncept, jak vést strategickou komunikaci vlády, jak čelit dezinformacím,“ uvedl prezident České republiky.
