Když se řekne tabákový průmysl, asi jen málokdo si představí stovky špičkových vědců. Realita je ale v dnešní době taková, že právě bez nich by se vývoj a výzkum nových produktů, jejichž cílem je snižování rizik spojených s kouřením, neobešel. Jednou z těchto vědeckých pracovníků je i Sarah Baxter-Wright, která vede analytické a preklinické oddělení společnosti British American Tobacco (BAT). V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje, čím vším se věda, jež se točí kolem moderních alternativ ke klasickým cigaretám, zabývá.
Sarah Baxter-Wright, PhD.
Ve společnosti British American Tobacco působí na pozici vedoucí analytického a preklinického vědeckého oddělení. Dohlíží na globální výzkum, který je nedílnou součástí vývoje nových produktů. V rodných Spojených státech se v minulosti zabývala vědeckými a regulatorními aspekty vývoje a výzkumu na několika pozicích v rámci dceřiné společnosti BAT RAI Services Company. Předtím pracovala na manažerských pozicích jako vědkyně v institutu Levine Cancer Institute sídlícího v Severní Karolíně, který se zabývá výzkumem rakoviny a možností její léčby.
Tabákový průmysl se v současné době soustředí na nové kategorie produktů, ať už jde o zahřívaný tabák, vaping nebo třeba nikotinové sáčky. Vy patříte mezi více než 1600 vědců, kteří se na vývoji těchto produktů podílí v British American Tobacco. Co vlastně takovýto produkt musí splnit předtím, než se uvede na trh?
Ten proces je tak dlouhý, že kdybych měla popsat každou jeho jednotlivou fázi, strávili bychom tu klidně i několik hodin. Ale pokusme se o to ve zkratce. V prvé řadě musíme zjistit, co vlastně obsahuje onen aerosol nebo pára, které jsou součástí zahřívaného tabáku nebo zahřívaného liquidu určeného pro vaping. Postupujeme stejně jako u analýzy tabákového kouře vzniklého spalováním, zkoumáme jednotlivé složky, jejich toxikologický profil a jejich efekt na člověka a jeho zdraví. A nejde jen o testování a analyzování náplní, pod drobnohledem jsou všechny součásti produktu – přísná kritéria musí splnit i třeba náustek, který je u zařízení pro vaping v kontaktu s ústy.
Jak takové testování vlivu na zdraví vypadá? Asi těžko to budou nějaké testy na lidech…
To opravdu ne (smích). Máme tu výhodu, že nám může pomoci moderní věda a technika. V laboratorních podmínkách umíme vypěstovat buňky lidských plic, srdce, cév a žil. A na těchto buňkách, které se chovají stejně jako ty v lidském těle, můžeme v kontrolovaném prostředí zkoumat, co s nimi udělá působení jak kouře z cigaret, tak aerosolu a páry ze zahřívaného tabáku nebo z vapingu.
Můžeme si dovolit testovat všechny možné formy užívání. Od simulace užívání občasného, přes užívaní pravidelné a dlouhodobé, až po naprosto extrémní situace, které v běžném lidském životě snad ani nejsou pořádně uskutečnitelné.
Není trochu zbytečné testovat něco, k čemu nemůže dojít?
Naopak, takto nám věda umožňuje opravdu komplexně pochopit, jak vlastně dané produkty fungují a jaký mají vliv na zdraví. Ty extrémy nás zajímají, protože chceme vědět, co daný produkt sice možná nikdy nezpůsobí, ale co způsobit může, a tomuto riziku díky tomu můžeme i předejít.
Věda a výzkum jsou skutečně v dnešní době nezbytnou součástí vývoje nových produktů a neobešli bychom se bez nich. Můžeme testovat každou jednotlivou složku a její vliv na zdraví v libovolném množství, kterému jsou lidské buňky vystaveny. V zásadě nás zajímá nejhorší možný scénář, protože jeho poznáním můžeme řešit, co musíme udělat, aby nenastal.
O klasických cigaretách toho víme už poměrně dost, jelikož tu jsou dlouhé roky a mohly být i dlouhé roky analyzovány jejich dopady. Jak je to s novými produkty, kde dlouhodobá data nemáme?
Snažíme se prostřednictvím nejmodernějších technologií průběžně výzkum zlepšovat a posouvat, objevovat nové věci, které ještě před pár lety objevit nešlo a dozvědět se o nových produktech co nejvíce. Pochopitelně to z principu je a bude dlouhodobý proces, ale naštěstí si jej umíme ulehčit. V posledních měsících vykazuje umělá inteligence opravdu velký potenciál posunout vše dopředu a zefektivnit mnohé procesy. Samozřejmě je důležité i vše analyzovat z dlouhodobější perspektivy, což nám pomáhá vše ještě zlepšovat.
Znamená to tedy, že každý nový produkt, který je uveden na trh, je lepší než ten předešlý?
Je to celé takový nikdy nekončící běh za poznáním. Cílem každého produktu je pochopitelně to, aby byl v danou chvíli nejlepší možný, ale samozřejmě nové poznání nám umožňuje produkt dále zlepšovat a asi můžeme říct, že ty současné jsou vyspělejší než ty úplně první. Můžeme třeba v analýze přijít na obsah látek, které se nám doposud nepodařilo identifikovat, musíme být dostatečně flexibilní. A na tom všem pracuje početná vědecká komunita napříč vědeckými obory.
Existuje něco jako ideální produkt, který je jakýmsi ultimátním cílem, kterého chcete dosáhnout?
Abych byla upřímná, ony alternativy k cigaretám jsou tak nové produkty, kde se každým dnem učíme nové věci, že si netroufám odhadovat, co bude v nějaké vzdálenější budoucnosti. Jisté je, že motivací vždy bude nejlepší produkt s nejvyšší mírou poznání toho, jak funguje a co může způsobovat. Nezapomínejte ale, že to není jen o produktech, ale i o lidech.
Jak to myslíte?
Narážím na spotřebitelské preference a chování spotřebitelů obecně. To se, jak je známo, mění a měnit bude. Podívejte se do nedávné historie elektronických cigaret, které se v začátcích snažily co nejvíce imitovat cigarety klasické, protože se mělo za to, že jinak o ně nebudou mít kuřáci zájem. A pak se podívejme na to, kam se vyvinuly a jak vypadají dnes. I proto je důležité nesoustředit se na jeden produkt, ale nabídnout jich celou řadu, sledovat a vyhodnocovat trendy a řídit se zpětnou vazbou.
Pakliže cílem je, aby kuřáci cigaret přešli na pro jejich zdraví méně rizikové produkty, musí jim tyto produkty vyhovovat. Preference se navíc liší oblast od oblasti. V Británii kupříkladu teď dominuje vaping, v Japonsku je to zahřívaný tabák, ve Švédsku pro změnu nikotinové sáčky. Myslím, že uvidíme v budoucnosti spoustu zajímavých inovací.
Když jsme se bavili o tom, že jde o tak trochu nekonečný proces poznávání a učení se, testujete produkty jen před uvedením na trh, nebo i poté?
Samozřejmě i po uvedení na trh, bez toho by to nešlo. Údaje od spotřebitelů jsou pro nás velmi důležité, ať už jde o uživatelskou zkušenost, nebo o klinické testování konkrétních biologických ukazatelů. Na základě individuálních dat můžeme sestavovat modely dopadů na společnost jako celek, které nám pomohou odpovědět na otázky, zda daný produkt skutečně přináší kýžený efekt snižování rizik spojených s jeho užíváním oproti cigaretám nejen v teoretické rovině. Můžeme totiž vymyslet sebelepší produkt, ale když ho nebudou lidé používat, tak se efekt dopadu na zdraví nejen jednotlivců, ale hlavně společnosti nikdy neprojeví.
Když se zaměříme na konkrétní studie dopadů užívání alternativních méně rizikových produktů na zdraví, jak si aktuálně stojí? Jsou skutečně výrazně bezpečnější než cigarety?
O tom, že jsou všechny kategorie alternativních nikotinových produktů méně rizikové než cigarety, již nemůže být pochyb. Protože vědecký konsensus je na tom, že ač na něm vzniká závislost, tou nejproblematičtější složkou cigaret není nikotin, ale všechny ty látky a sloučeniny vznikající spalováním tabáku. Škodlivin v produktech, kde ke spalování nedochází, je markantně méně. Co by vás mohlo zaujmout, jsou výsledky studií, které po dobu jednoho roku srovnávaly na předem definované sadě biomarkerů kuřáky, kteří přešli na alternativu v podobě zahřívaného tabáku nebo vapingu, s kuřáky, kteří s kouřením přestali úplně. Výsledky vás možná překvapí.
Jaké jsou?
Zlepšení hodnot oněch biomarkerů z krve, plasmy a moči bylo u uživatelů alternativních produktů po nějaké době zcela srovnatelné s těmi, kteří kouřit přestali úplně a žádný jiný produkt neužívali. A byla to skutečně studie dlouhodobějšího charakteru na dostatečně robustním vzorku. Věda v tomto případě prostě hovoří jasně.
