Je to až k nevíře! Sledujeme-li myšlenkový posun, ke kterému došlo v řadách Republikánské strany v USA, snadno můžeme nabýt dojmu, že jsme se ocitli v pověstném románu Lewise Carrolla „Alenka v říši divů“. To, co bývalo předvojem amerického internacionalismu, se v posledních patnácti letech krůček po krůčku proměnilo v platformu „ustrašeného“ izolacionismu, který s odkazem na témata domácí politiky ignoruje výzvy americké bezpečnosti ve světě a zejména pak konfliktu na Ukrajině.
Na počátku 21. století stranou Abrahama Lincolna, Theodora Roosevelta či Ronalda Reagana rezonovaly ideje neo-konzervativního hnutí, podle kterého měla vláda „odvážně a cílevědomě prosazovat americké zásady v zahraničí“ a Spojené státy přijmout svou „globální odpovědnost“.
Ještě v prezidentských volbách v roce 2008, z nichž vyšel vítězně demokrat Barack Obama, se republikánský kandidát John McCain otevřeně hlásil k principům „reaganovské zahraniční politiky“. Byl přesvědčen, že Spojené státy nejenže mají, ale také musí být vůdčí silou ve světě. Protože pokud tak neučiní, bude vakuum vzniklé absencí amerického vedení „vytlačeno“ a nahrazeno ambicemi autoritářských režimů.
Ba co více – tento veterán vietnamské války, jenž si protrpěl zajetí ve „vyhlášeném“ brutálním vězení přezdívaném „Hanoi Hotel“, chápal daný postoj jako prospěšný i pro samu Ameriku, která mohla efektivně prosperovat pouze z pozice globálního lídra v unipolárním světě. Ostatně jeho volební slogan „Country First“ toto jednoznačně signalizoval a svým obsahem se výrazně lišil od Trumpova izolacionistického „Make America Great Again“.
Zajímavé jsou v tomto kontextu statistiky. Podle nedávno publikovaného (8. 12. 2023) průzkumu veřejného mínění společnosti Pew Research Center, považovala polovina (51 %) republikánů (či k republikánům inklinujících voličů) ruskou invazi na Ukrajinu jako hlavní hrozbu americkým národním zájmům. V prosinci 2023 tento názor zastávalo už jen 27 % republikánů.
Bezmála polovina (48 %) dotázaných republikánů tvrdí, že Spojené státy poskytují „příliš mnoho“ pomoci Ukrajině, zatímco 13 % si myslí přesný opak (tj. že jí není poskytováno dost).
Počet „odmítačů“ pomoci je navíc na dlouhodobém vzestupu. Ve srovnání s dobou, kdy byla válka na Ukrajině v počáteční fázi, se postoje republikánů obrátily doslova naruby: v březnu 2022 se polovina (49 %) domnívala, že Amerika nedělá pro Ukrajinu dost, a jen 9 %, že dělá příliš.
Tato znepokojivá čísla by mohla být svým způsobem vysvětlena nezájmem, resp. klesajícím zájmem o zahraniční politiku, účelově zpracovaným výzkumem, nebo eventuálně tím, že je pokles podpory Kyjeva patrný napříč celým politickým spektrem. Nicméně není tomu tak.
