ANALÝZA STANISLAVA VÍTKA | Pokus o atentát na Donalda Trumpa bude mít pro americkou demokracii hluboké důsledky. Během několika vteřin poté, co byl zasypán agenty tajné služby, se jim ex-prezident dokázal na chvíli vzepřít, aby ukázal shromážděným příznivcům, že neodchází jako pokořený. Fotografie, na níž je zachycen přesně v tento okamžik, když pumpuje pěstí na pozadí hvězd a pruhů, se jistě stane symbolem jeho kampaně a bude považován za symbol přelomu. Otázkou však je, přelomu jakým směrem.
Pochybení tajné služby?
Kanály sociálních sítí okamžitě zalily konspirační splašky, kterými nemá cenu se zaobírat; jejich sílu však umocňuje zjevný fakt, že na mítinku došlo k vážným pochybením v bezpečnostních opatřeních.
V rozhovoru, který s účastníky akce pořídil slepý korespondent BBC Gary O'Donoghue, jeden z přihlížejících uvedl, že se on a další lidé snažili policii a tajnou službu upozornit, že se na nedaleké střeše plazí střelec.
(Secret Service, ekvivalent Ochranné služby Policie v našich podmínkách, navzdory jménu se nejedná o zpravodajskou službu, ale primárně de facto o ochranku amerických ústavních činitelů).
Podle prozatím nejčerstvější verze událostí se po delším zmatku jeden z policistů škrábal na střechu, aby zjistil situaci, ale útočník jej slyšel a namířil na něj zbraň dřív, než se policista dostal nahoru.
Ten se následně střechy pustil, aby zmizel z dostřelu v bezprostřední blízkosti a útočník krátce poté začal střílet směrem na pódium, kde Trump zrovna pronášel projev. Je tedy dobře možné, že ho vyrušení policistou rozhodilo a znemožnilo mu správně zamířit.
Podle předběžných informací totiž střílel útočník běžnou puškou typu AR-15 pravděpodobně standardní ráže .223 Remington, se kterou není pro zkušeného střelce žádný problém v leže zasáhnout stojící postavu na danou vzdálenost (zhruba 130 metrů) – a to i bez použití optických zaměřovačů, což se dle nezřetelných záběrů z incidentu zdá být tento případ.
Taková rána však vyžaduje u střelce zkušenost, zachování klidu, adekvátní nastavení hledí a nastřelení pušky a cílení na střed postavy. Jelikož byl atentátník členem střeleckého klubu s dvousetmetrovou střelnicí a podle všeho fanouškem střelectví, lze se domnívat, že kritickým faktorem byl právě nedostatek klidu poté, co byl vyrušen oním policistou, deroucím se na střechu.
Klíčovou otázkou, kterou přetrásají v Kongresu jak demokraté, tak republikáni, je však ta, jak je vůbec možné, že se střelec dostal na střechu v dosahu a s přímou viditelností na pódium, kde Trump hovořil.
Odpovědnost za bezpečí kandidátů má tajná služba; ta používá při ochranných misích víceúrovňovou „obranu do hloubky“.
Vnitřní vrstvu tvoří příslušníci v civilu, které můžete vidět po prvních výstřelech spěchat k Trumpovi a bránit jej vlastními těly.
Druhá střední úroveň má za úkol identifikovat a bránit hrozbám středního dosahu, tj. davu kolem prezidenta atd. – jedná se o příslušníky v taktickém vybavení s automatickými puškami, kteří nastoupili před změť těl, bránící Trumpa. Tuto úroveň většinou tvoří převážně místní a státní policejní orgány, které jsou dočasně připojeny k ochrance.
Další vrstvu ochrany pak tvoří část týmu, která pokrývá hrozby z velké vzdálenosti. Právě ta typicky zahrnuje odstřelovače, kteří skenují okolí proti případným odstřelovačům–atentátníkům.
Laická veřejnost na internetu se diví, jak je možné, že tito odstřelovači nezachytili atentátníka dříve, než zahájil palbu. To je pravděpodobně proto, že jejich oblast odpovědnosti byla ještě o dost dál, než kde se střelec objevil.
Svědčí o tom i skutečnost, že jeden z nich musel v mžiku dramaticky snížit svůj zorný úhel, aby mohl na střelbu reagovat.
Tajná služba však během přípravy perimetru (s pravděpodobností hraničící s jistotou) místo, odkud atentátník střílel, prozkoumala a identifikovala jako zranitelné místo obrany. Jak je tedy možné, že střelec stihl vylézt na střechu a spustit palbu?
V tuto chvíli se zatím dostáváme na území spekulací, které potvrdí nebo vyvrátí vyšetřování Kongresu s účastí obou politických stran. Avšak podle předběžných informací se zdá, že došlo k selhání zabezpečení ve střední úrovni perimetru, kterou měly patrně na starosti místní orgány.
Spekulativně tedy zatím předpokládáme, že místní strážci zákona, kteří měli být v oblasti a zajistit, aby na střechu nelezl nikdo se zbraní, nesplnili svůj úkol.
Trump Assassination Attempt fields of view.
— Intelschizo (@Schizointel) July 14, 2024
Based on the locations and field of view of the two counter sniper teams and the shooter, it appears that only the southern team depicted as team 1 was not completely obstructed by a tree. Had the shooter been 3ft further east, they… pic.twitter.com/CIHGzwNfb0
V dalších fázích útoku, kdy na střelce začali upozorňovat přítomní civilisté, patrně selhala komunikace mezi tajnou službou a místními orgány.
Obvykle komunikaci mezi nimi mají na starosti jedna nebo dvě spojky; tedy představme si komunikační osu místní policista–dispečink–spojka–tajná služba. Výsledné zpoždění mohlo rozhodnout o tom, že útočník stihl spustit palbu, nedostatek komunikace stejně tak může za jistých okolností způsobit neštěstí.
Logické uvažování vede k (zatím stále nepotvrzenému) závěru, že během spolupráce místních strážců zákona s tajnou službou došlo k určitému zpoždění a zmatku při prvních zprávách o osobě se zbraní na střeše, když se jednotlivé složky snažily zkoordinovat a potvrdit, že střelec nepatří k některé z vrstev ochrany.
Nevíme, jaká byla pravidla pro použití síly nebo řetězec schvalování, ale jednalo by se o zasažení cíle smrtící silou.
To je volba mezi životem a smrtí s obrovskými důsledky a je třeba mít na paměti, že bezpečnostní perimetr není volné střeliště, kde ochranka automaticky spouští palbu na jakýkoliv podezřelý podnět.
