KOMENTÁŘ JAKUBA SLÁMY | V sobotu se pokusil dvacetiletý mladík Thomas Matthew Crooks zabít Donalda Trumpa útočnou puškou z rodiny AR-15. Atentátník v rozporu s odstřelovačskými poučkami mířil na hlavu a z videa z místa činu se zdá, že exprezidentovi zachránil život pouze nahodilý pohyb hlavy. Podrobností a spekulací ohledně průběhu a motivu pokusu o atentát jsou plná média, já bych se chtěl zaměřit na corpus delicti – střelnou zbraň.
AR-15 se říká „americká puška“. Získání takové přezdívky v zemi, která proslula patriotismem, benevolentností k ozbrojování civilistů a vyspělým zbrojním průmyslem leccos napovídá – jedná se o skutečnou ikonu střelných zbraní.
Celosvětově jsou zbraně typu AR-15 nejprodávanější systém civilních útočných pušek současnosti a podle deníku Washington Post alespoň jednu z jejích mutací vlastní zhruba každý dvacátý Američan.
Její první verze byly vyvinuty pro armádu a mezi přednosti současných civilních variant patří nízká cena, extrémní modifikovatelnost, široká dostupnost, vysoká kadence střelby, velká kapacita zásobníku, značná přesnost, snadná ovladatelnost a ničivý účinek. I proto je AR-15 častým nástrojem masových vrahů.
„Americká puška“ sehrála (a zřejmě ještě sehraje) ústřední roli v mnoha masových střelbách po celém světě, včetně těch nejkrvavějších v historii Česka a USA.
Před Vánoci loňského roku (21.12.) střílel ze střechy puškou velmi blízkého typu (.308 ZEV AR-10) David Kozák na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po jeho nepochopitelném činu zůstalo 14 mrtvých a 25 zraněných.
5. října 2017 v Las Vegas Stephen Paddock další variantou této zbraně (na hotelovém pokoji v 32. druhém patře, z něhož střílel, měl 14 zbraní typu AR-15 a 10 typu AR-10) zabil během pouhých 11 minut 60 účastníků koncertu a dalších minimálně 413 postřelil. Ovšem kvůli nastalé panice se počet zraněných vyšplhal na číslo 867.
Na úvod je dobré si stručně vyjasnit rozdíly mezi kulometem, samopalem a útočnou puškou. Kulomety jsou velké, těžké, používají výkonné střelivo, a proto jsou často namontovány v bojových strojích (vozidla, vrtulníky) nebo v připravených kulometných hnízdech.
Samopaly jsou lehčí, ovladatelnější a lze s nimi snadno střílet i bez opory, avšak od relativně podobných útočných pušek se liší pistolovou municí. Útočné pušky oproti samopalům využívají výkonnější puškovou munici, což jim propůjčuje to dobré z obou předchozích kategorií a při střelbě jednotlivými ranami přidává přesnost.
Přitom se útočné pušky nesměly v letech 1994 až 2004 civilistům ve Spojených státech prodávat (respektive ty vyrobené po datu nabytí platnosti federálního nařízení), zákaz však nebyl po expiraci zákona prodloužen, což se následně promítlo na značně zvýšených prodejích.
Zda ve Státech opět (ne)zakázat prodej poloautomatických dlouhých zbraní je v poslední dekádě předmětem vzrušené diskuze, kterou víkendový pokus o atentát nepochybně zintenzivní.
Vznik systému pušek AR-15
Zbraňový konstruktér Eugene Stoner z firmy ArmaLite přišel v 50. letech s návrhem pušky AR-10 (ArmaLite Rifle model 10). Vyvíjel ji pro armádu, která v té době na základě zkušeností z druhé světové války hledala způsob, jak zvýšit palebnou sílu jednotlivce. Navzdory kladným hodnocením konzervativní generálové převratný design nevybrali a zvolili místo ní M14.
Avšak neuspokojivé výkony M14 ve válce ve Vietnamu donutily armádní pohlaváry nešťastnou volbu přehodnotit, a tak se ke slovu dostala modifikovaná verze AR-10 nazvaná AR-15 (ArmaLite Rifle model 15). Tu po dalších úpravách nakonec armáda zavedla pod označením M16. Tou dobou už práva na AR-15 vlastnila firma Colt, která ji v průběhu následujících let mnohokrát modernizovala.
V současnosti útočné pušky založené na designu AR-15 vyrábí nespočet firem, namátkou Smith & Wesson, Bushmaster nebo LWRC. Bez nadsázky je na ní postaveno jedno celé odvětví zbrojního průmyslu, což umožnila expirace patentů, na nichž zbraň stojí.
Ochrannou známku na název „AR-15“ (též AR15) stále vlastní firma Colt, ale navzdory tomu se derivátům AR-15 v odborných kruzích říká podle jejich vzoru.
