KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Přestože se ruské armádě v poslední době daří postupovat na Donbasu, Vladimir Putin nedávno pohrozil změnou jaderné doktríny. Zdá se to jako paradox. Rusko však reagovalo na výpad ukrajinských vojsk na ruské území, který se Rusům stále nepodařilo eliminovat, ale především na diskuze ohledně povolení používat západní rakety proti objektům umístěným na území Ruské federace.
Podle Putina by mělo Rusko právo použít jaderné zbraně v případě útoku nejaderné země, která bude podporovaná jadernou mocností, pokud by takový útok vedl k ohrožení existence Ruska.
Výrok pochopitelně vzbudil pozornost, což bylo také účelem, ale reálně zase tolik nezměnil. Rusko se snaží zbavit Ukrajinu možnosti se bránit, zatímco případná jaderná válka by znamenala posun o několik řádů od současného konfliktu. Ukazuje jen na nervozitu Kremlu z toho, že válka bude pokračovat dále.
Konflikt plný rozporů
Ruská válka proti Ukrajině je plná paradoxních a vzájemně si odporujících výroků. Sergej Lavrov na zasedání Valného shromáždění OSN mluvil o nutnosti odstranit prvopříčiny konfliktu, aniž by přesně řekl, co tím myslí (stačí si jen vzpomenout na „důvody“ typu biolaboratoří).
Rusko označuje válku za „speciální vojenskou operaci na obranu donbaského národa“. Zatímco spustit válku proti Ukrajině považuje za svoje právo, její obranu má za zločin „kyjevského režimu“, popřípadě loutek Západu.
Zprávy Úřadu pro lidská práva OSN i jiných mezinárodních organizací přitom v posledních letech mluvily o zamrznutí konfliktu s minimální intenzitou.
Rusové šermovali pojmy jako „genocida“, ale reálně válku spustili z obavy, že zamrzne na liniích, které se nepohnou. Donbas by jim připadl jen zčásti, navíc jejich vliv na ukrajinskou politiku povážlivě klesal.
Odiózní figura Viktora Medvedčuka (o jeho cennosti pro Rusko svědčila výměna za obránce Azovstalu v září 2022) neplnila svůj účel a země se stále více posouvala od Ruska. Prvopříčinou tak nebyla nějaká péče o ruskojazyčný lid, ale obava ze ztráty mocenských pozic.
