ANALÝZA STANISLAVA VÍTKA | Po měsících vnitropolitických sporů a několikahodinové ostré debatě schválila dolní komora amerického Kongresu finanční a vojenskou pomoc Ukrajině ve výši zhruba 61 miliard dolarů. Legislativu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, ale Biden už čeká s perem v ruce a horní komorou Kongresu podobný balíček prošel již před řadou týdnů. Žádný zádrhel se tak neočekává.
Zákon by mohl být schválen už v úterý a první dodávky materiálu by tak mohly začít v řádu dní, maximálně týdnů. Kromě prostředků pro Ukrajinu zahrnuje schválená legislativa 26 miliard dolarů pro Izrael a humanitární pomoc civilistům v konfliktních oblastech včetně Gazy a také 8 miliard dolarů pro indopacifický region v čele s Tchaj-wanem.
Historickou roli při schvalovacím procesu sehrál předseda sněmovny reprezentantů Mike Johnson (republikán za stát Louisiana), i když ještě koncem loňského roku po setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským prohlásil: „Zdá se, že Bidenova administrativa žádá o další miliardy dolarů bez odpovídajícího dohledu, bez jasné strategie vítězství a bez odpovědí, které podle mého názoru Američanům náleží.“
Bylo to nedlouho poté, co se stal předsedou dolní sněmovny jakožto kompromisní kandidát mezi dvěma rozhádanými tábory republikánů.
Johnson nemá ve straně silnou pozici a vzešel z trumpistického křídla, které v zahraniční politice razí (tedy alespoň v předvolebním období, dokud není Trump u kormidla) izolacionistickou linii. Podle té je Ukrajina „problém Evropy" a Spojené státy by se měly především soustředit na jižní hranici, přes kterou jen za dobu Bidenova prezidentství přešlo více než 7 milionů nelegálních přistěhovalců.
Druhou zhruba polovinu republikánů tvoří (co se zahraniční politiky týče) politici reaganovského střihu: Ronald Reagan byl jako prezident ochoten v 80. letech vynaložit obrovské zdroje na otázky národní bezpečnosti a pokoušel se o „uzbrojení“ Sovětského svazu, přestože ve volbách sliboval rozpočtovou odpovědnost.
Johnson se však z polohy kritika pomoci Ukrajině vlastním vnitřním procesem a tlakem okolností dopracoval do pozice, kdy umožnil o legislativě hlasovat a zprůchodnit dohodu většiny demokratů s „reaganovským křídlem“ republikánů, za což si vysloužil hněv trumpistů, a tím pádem možná i ohrožení svého postu coby předsedy sněmovny, protože trumpisté mají nyní ve straně většinu a mírnou většinou nakonec také hlasovali proti.
Johnson se však podle svých slov rozhodl správně s ohledem na „soud dějin“. Zajímavý je také zejména fakt, že k rozhodnutí došel podle svých slov na základě modliteb (jedná se silně věřícího člověka), jenže podle některých zpráv došlo k jeho obratu ve skutečnosti ze světských pohnutek – zhruba týden po schůzce s Donaldem Trumpem.
Jak velkou roli tomuto faktoru přičítat, je ale diskutabilní. Zatímco někteří z „nejtrumpovštějších“ republikánů v Kongresu obviňují Johnsona ze zrady stranického principu America First, Trump sám proti tomuto zákonu na žádném veřejném fóru nelobboval. Před hlasováním si sice tradičně stěžoval, že Evropa by měla platit víc, ale zároveň minulý čtvrtek (18. dubna) poněkud nečekaně prohlásil, že „přežití Ukrajiny je pro zájmy Spojených států důležité“.
Trump nemiluje nic víc než dávat světu najevo svoji nespokojenost, takže jeho mlčení k Johnsonově plánu nám může napovědět víc, než kdyby něco prohlašoval. Jak Trumpovi kritici, tak jeho straničtí patolízalové tak nakonec mohou mít o „trumpismu“ jinou představu, než jaká je realita Donalda Trumpa jako politického aktéra.
Podle přijatého zákona by Amerika měla usilovat o to, aby Ukrajina splatila alespoň 10 miliard dolarů, které balík obsahoval ve formě ekonomické pomoci – což je koncepce, kterou požadoval právě Donald Trump pro veškerou pomoc; zákon ale zároveň příštímu prezidentovi umožňuje tento dluh odpustit. V legislativě jsou ale také opatření umožňující zákaz Tik Toku či převedení zmrazených ruských aktiv Ukrajině a nové kolo sankcí vůči Íránu.
Schválená pomoc má zvrátit drtivou ruskou převahu 10:1 v dělostřelecké střelbě, která se vyprazdňováním ukrajinských skladů stále zvyšuje
K hmatatelnému rozdílu pro ukrajinskou stranu by mělo (na rozdíl od vysoce chvályhodné a nadmíru úspěšné české iniciativy ohledně nákupu munice) dojít v řádu dnů, maximálně týdnů. Situace na bojišti je z důvodu nedostatku munice kritická a americká armáda již předpřipravuje logistiku pro okamžité přesuny nejnutnějšího materiálu – například přesouvá munici ze Spojených států do Německa apod.
Největší roli budou bezprostředně hrát dělostřelecké granáty a rakety protiletecké obrany, která je díky nedostatku munice v poslední době tak děravá, že i obstarožní bitevníky Su-25 určené pro přímou palebnou podporu mohou operovat přímo nad frontou, což by za dostatku raket nebylo možné.
Některým ukrajinským jednotkám protivzdušné obrany došly pod tíhou ruských útoků rakety úplně a vojáci na frontové linii pravidelně čelí zdrcující baráži kluzákových bomb – ať už kvůli nedostatku systémů protivzdušné obrany, nebo protože byly v důsledku jiných nedostatků přeřazeny k obraně měst. Kluzákové bomby dokáží zcela rozbít obranné pozice, což je jeden z důvodů dílčích lokálních úspěchů následných ruských pozemních útoků.
Delays in U.S. lethal aid are having negative impacts on the battlefield in Ukraine. @MassDara explains what might come next following these setbacks and what signposts of degrading combat conditions may look like: pic.twitter.com/LJtmbrdCei
— Carnegie Endowment (@CarnegieEndow) March 19, 2024
Rusové navíc mají v některých oblastech drtivou převahu v dělostřelecké palbě, na některých místech v poměru 10:1, která se může v krátké době až zdvojnásobit vzhledem k současným nedostatkům v ukrajinských skladech. Balíček pomoci pomůže tuto situaci řešit.
Největší rozdíl tak pravděpodobně nepřinesou hi-tech zbraně jako neustále omílané německé střely Taurus nebo americké rakety ATACMS, ale dostatečné množství základních zbraní jako dělostřelecké granáty a protitankové střely; citelný a bezprostřední rozdíl na frontě by také znamenala dodávka „obstarožních“ obrněných vozidel – transportérů M113 nebo alespoň obrněných Humvee.
Náhradní díly, ženijní vybavení nebo radiostanice jsou možná méně „sexy“ než munice, rakety a drony, ale v rámci vojenské pomoci představují vitální položky.
Poskytnutí většího množství těchto vozidel by byl poměrně jednoduchý, ale účinný způsob, jak snížit počet ukrajinských obětí na životech a zbytečných ztrát improvizovaně zaškrcených končetin u zraněných, protože Ukrajina nemá mimo jiné dostatek prostředků ke včasnému provádění MEDEVAC misí – odvozu raněných k odborné lékařské péči.
Neméně důležité budou další, méně viditelné prvky pomoci, jako jsou náhradní díly pro americké tanky a obrněná vozidla, bezpilotní letouny, minomety, radiostanice, ženijní vybavení, dělostřelecké radary, náhradní hlavně pro houfnice a jiné „méně sexy“, zato ale zcela vitální vybavení.
Vlastní gól trumpistů
Pro pomoc Ukrajině hlasovalo 311 kongresmanů, proti byla těsná většina republikánů (112). Pomoc Izraeli prošla v poměru 366 ku 58 a Tchaj-wanu 385 ku 34. Trumpistické křídlo republikánů se pokouší pomoc Ukrajině používat proti demokratům tím nejpopulističtějším možným způsobem s odkazem na Trumpovo izolacionistické heslo America First (Amerika na prvním místě), kterým bývalý prezident dokázal poměrně úspěšně nakazit voličskou základnu strany.
