První velký rozhovor Vladimira Putina pro západní média od jeho invaze na Ukrajinu byl více než dvouhodinovým mixem propagandy, revizionismu a velmi ruského vidění světa. Hlavním tématem, o kterém ruský státník mluvil s moderátorem Tuckerem Carlsonem, byla kromě vztahů se Spojenými státy válka na Ukrajině. „Našich cílů jsme tam ještě nedosáhli,“ uvedl Putin.
Snad nejvíce charakterizujícím prvkem celého rozhovoru byl Putinův pohled na odpovědnost za současný stav na Ukrajině. „Byli to oni, Ukrajinci, kdo v roce 2014 válku začal. My jsme válku v roce 2022 nezačali, jsme naopak těmi, kdo se ji snaží zastavit,“ uvedl ruský prezident na úvod s odkazem k ukrajinské oranžové revoluci na Majdanu.
Ruský prezident během rozhovoru s bývalým moderátorem Fox News uvedl, že „zatím svých cílů na Ukrajině nedosáhnul“. „Jedním z těchto cílů je denacifikace země, tedy eliminace všech projevů neonacistických hnutí,“ řekl Putin. Co přesně to znamená? Podle ruského prezidenta jde mimo jiné o dohodu, která měla padnout během mírových rozhovorů v Istanbulu – totiž že „neonacismus nebude na Ukrajině kultivován, že bude na legislativní úrovni zakázán“.
Podle slov ruského prezidenta je nyní cesta k vyjednávání otevřená. „Je to nyní na prezidentu Ukrajiny, který podepsal dekret, jenž činí jakékoliv jednání o příměří či míru nemožné. Jak máme jednat?“ Putin nicméně kromě „denacifikace“ nemluvil o konkrétních požadavcích, které by za Rusko vedly k zastavení bojů a otázku na to, zda by „se spokojil“ s dosavadními územními zisky na Ukrajině, ponechal bez odpovědi.
Ep. 73 The Vladimir Putin Interview pic.twitter.com/67YuZRkfLL
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) February 8, 2024
Řada otázek Tuckera Carlsona dávala zřetelně najevo jeho pochybnosti o tom, kdo je skutečně kvalifikovaný na ukrajinské straně jednat o míru, respektive o ukončení války. „Proč nezavoláte Joe Bidenovi a nevyřešíte to?“ ptal se například Carlson. Podle Putina však s Bidenem „není co řešit“. „Je to velmi jednoduché, pokud chcete skutečně zastavit boje, přestaňte Ukrajině dodávat zbraně. A bude konec během několika týdnů, pak se můžeme dohodnout na podmínkách,“ doplnil ruský prezident.
S Joe Bidenem Vladimir Putin podle svých slov není od začátku invaze v kontaktu – byť Rusko s USA udržuje kontakt na nižších úrovních. „Před válkou jsem Bidenovi řekl, že dělá obrovskou chybu historických proporcí – tím, že podporuje vše, co se na Ukrajině děje, a že nás vyhání.”
Případné přímé zapojení vojenského personálu Spojených států, respektive jiné země NATO, do konfliktu na Ukrajině by podle Putina bylo velmi nebezpečné. „Pokud by měl někdo zájem na tom posílat na Ukrajinu své vojáky, tak jde o krok, který by lidstvo přivedl na hranu velmi vážného globálního konfliktu. To je zřejmé. Je to věc, kterou Spojené státy chtějí? Skutečně nemají nic lepšího na práci?“ ptal se řečnicky ruský prezident.
Putin však jedním dechem odmítnul obavy, že by se válka na Ukrajině mohla přetavit ve větší globální a potenciálně jaderný konflikt. „NATO o tom mluví, snaží se zastrašit svou vlastní populaci, to je zřejmé. Straší Ruskem s tím, že použijeme taktické jaderné zbraně – jen proto, aby získali další peníze od amerických a evropských daňových poplatníků,“ uvedl Putin. O možném využití jaderných bomb nicméně pravidelně mluví bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv.
Ruský prezident se v neposlední řadě vyjádřil i k obavám Západu z možných velmocenských choutek Ruska na Polsko či pobaltské státy. „Do Polska bych poslal vojáky pouze v jediném případě – že Polsko zaútočí na Rusko,“ řekl Putin. „Nemáme v Polsku, v Lotyšsku ani kdekoliv jinde (v regionu, pozn. red.) žádné zájmy. Nemáme důvod tam posílat vojáky, nemá pro nás smysl účastnit se potenciálně globální války, která by lidstvo přivedla na hranu jeho zničení,“ doplnil Putin.
V květnu 2021 ruská vláda sestavila a schválila „seznam nepřátelských zemí“. Seznam původně čítal pouze dvě položky: Českou republiku a Spojené státy americké.
