PRÁVNÍ SERVIS | Na začátku srpna nabude účinnosti dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů - tzv. whistleblowerů. Nejpozději od tohoto dne musí mít velká část dotčených subjektů zaveden vnitřní oznamovací systém a za nesplnění některé z vybraných zákonných povinností jim hrozí pokuta až do výše milionu korun. Současně s nabytím účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů začne být účinná i související novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon).
K čemu slouží whistleblowing?
Pod pojmem whistleblowing rozumíme možnost zaměstnance (a dalších osob v zákonem definovaném vztahu k organizaci) oznámit neetické nebo protiprávní jednání, aniž by mu hrozil jakýkoliv postih – např. výpověď ze zaměstnání, snížení mzdy nebo jiné formy nátlaku. Oznamovateli má právní úprava garantovat, že např. jeho zaměstnavatel (v případě interního oznámení) nebo pověřené veřejnoprávní subjekty (v případě externího oznámení) jeho oznámení přijmou, posoudí jeho důvodnost a na důvodná oznámení budou adekvátně reagovat, přičemž zajistí ochranu důvěrnosti obsahu oznámení i totožnost oznamovatele.
Vzhledem k tomu, že organizace má možnost se o negativních jevech prostřednictvím interního oznámení včas dozvědět, a následně na ně zareagovat, je kvalitně nastavený systém pro whistleblowing vnímán jako cesta k minimalizaci finančních ztrát a zefektivnění interních procesů. Současně může přispět k ochraně dobré reputace organizace, protože otevírá možnost řešit problémy interně a diskrétně.
Jaké hlavní povinnosti přináší nový zákon o ochraně oznamovatelů?
Vedle stanovení podmínek poskytnutí ochrany oznamovateli upravuje zákon způsob podání a posouzení oznámení. Pro vybrané – povinné subjekty zavádí požadavek na vytvoření interního oznamovacího systému. Ty tak budou muset, mimo jiné, vybrat vhodný kanál pro oznamovaní (případně rozhodnout o jeho vedení jinou osobou), zavést interní dokumentaci a vybrat příslušnou osobu k přijímání oznámení, posouzení jeho důvodnosti, navržení opatření k nápravě nebo prevenci protiprávního stavu.
Kdo má povinnost zavést interní oznamovací systém?
Úplný výčet povinných subjektů je uveden v ustanovení § 8 zákona o ochraně oznamovatelů. V rámci veřejného sektoru se tak povinnosti budou dotýkat jeho velké části, včetně subjektů vlastněných či ovládaných. V soukromém sektoru se jedná o zaměstnavatele s 50 a více zaměstnanci (jejich počet se zjišťuje vždy k 1. lednu příslušného kalendářního roku), pokud se však nejedná o subjekty podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“).
Jak jsou upraveny povinnosti pro osoby dle AML zákona (např. realitní a účetní kanceláře, banky, pojišťovny)?
Již dle současného znění AML zákona musejí mít povinné osoby zaveden vnitřní oznamovací systém, a to bez ohledu na počet zaměstnanců. Ten musí umožnit zaměstnanci nebo fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona. V nyní účinném znění AML zákona se tedy rozsah oznámení omezuje pouze na jeho znění a neobsahuje v předmětné části odkaz na jiný zákon.
S účinností novely AML zákona od 1. srpna 2023 však bude dotčené ustanovení odkazovat na zákon o ochraně oznamovatelů a povinné osoby tak budou muset mít vnitřní oznamovací systém nastaven v souladu s tímto zákonem. Současně však pro ně budou, v porovnání s „obecnou“ úpravou zákona o ochraně oznamovatelů, platit omezení a zpřísnění dle AML zákona. Hlavní z nich spočívají v nemožnosti vedení tohoto systému třetí osobou (bude možné ho pouze sdílet s vybraným vázaným zástupcem) a nutnosti přijímat také anonymní oznámení.
Kdy musí mít povinné subjekty zaveden vnitřní oznamovací systém?
Termín, do kterého musí povinné subjekty zavést vnitřní oznamovací systém dle zákona o ochraně oznamovatelů, se liší dle počtu jejich zaměstnanců. Ty, které jich mají 250 a více, musí mít vnitřní oznamovací systém zaveden nejpozději 1. srpna 2023. V případě, že mají od 50 do 249 zaměstnanců, jsou povinny jej zavést do 15. prosince 2023.
PETRÁŠ REZEK
Autory článku jsou Lukáš Rezek & autorský kolektiv právníků z advokátní kanceláře PETRÁŠ REZEK, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblastí občanského a rodinného práva.
