Audioverze
S náměstkem ministra školství Jiřím Nantlem jsme hovořili o kondici českého školství a především o tom, jak by měla vypadat jeho budoucnost a celková struktura. A pokud platí, že české školství nepůsobí jako kompenzátor nerovností, tak podle něj je to dokonce tak, že tyto nerovnosti akceleruje. Cestou k nápravě by podle Nantla mělo být jeho zevšeobecnění.
„Důležitým momentem musí byt oslabení rodičovského rozhodování,“ vysvětluje náměstek ministra školství Mikuláše Beka. „Dneska ta rozhodnutí dělají rodiče, a my potřebujeme hledat nástroje, počínaje nabídkou a délkou všeobecného vzdělávání, aby je dělaly co nejvíc děti samotné.“ S tím podle něj souvisí také to, že potřebujeme zlepšit osobnostní poradenství na základních školách.
Není česká vzdělávací soustava příliš decentralizovaná? Jak kvalitní jsou pedagogické fakulty, které připravují kantory na jejich náročnou práci? A jak se vyvarovat tomu, aby učitelé nebyli krátce po letních prázdninách vyčerpaní a necítili se ve své práci osamělí? A jak se to má s kvalitou učňovských oborů nebo třeba s financováním filosofických fakult?
Poslechněte si celou epizodu.
