Děkan filozofické fakulty Ostravské univerzity Robert Antonín v rozsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje kontext a příčiny tíživé finanční situace humanitně a sociálně-vědních oborů v České republice. Kromě toho popisuje také důsledky pro dané obory, katedry a fakulty, a podrobně líčí, jak jsme se dostali do situace, kvůli které si učitelé na filozofických fakultách horko těžko vydělají na živobytí. A navrhuje také řešení.
Vysokoškolští pedagogové z filozofických fakult napříč republikou začínají hovořit o stávce. Stěžují si na mizerné platy. Co se musí stát, aby se nakonec nestávkovalo?
K vyhlášení stávkové pohotovosti může patrně dojít ve chvíli, kdy ministerstvo školství nebude aktivní v těch krocích, které přislíbilo Asociaci děkanů filozofických fakult. Tady je potřeba říct, že ministerstvo sice aktivní je, ale zaměřuje se na řešení komplexního problému systému financování veřejných vysokých škol, a nikoli na akutní krizi v rámci humanitně a sociálně-vědních oborů.
Došlo ke zřízení pracovní skupiny složené z reprezentací vysokých škol, která má problém řešit, avšak Asociace děkanů filozofických fakult, která jednání vyvolala, v ní nemá přímé zástupce. To se členkám a členům našich akademických obcí bohužel nebude líbit. Takže stávkovou pohotovost vyloučit nemohu. Současně stále věřím v nalezení řešení, které by tomuto kroku předešlo.
Pojďme si na úvod v obecné rovině říct, v čem je vlastně problém. Jak jsme se dopracovali k tomu, že si učitelé na filozofických fakultách horko těžko vydělají na živobytí.
Na problematiku nízkých průměrných příjmů učitelů společenskovědních oborů poměrně dlouhodobě upozorňuje Asociace děkanů filozofických fakult. Vedle toho vznikla ještě na této asociaci de facto nezávislá petice, jejíž signatáři se tomuto problému věnují a chtějí ho řešit. Právě jejich hlasy volají spolu se zástupci našich odborů po stávce či alespoň stávkové pohotovosti. Shodou okolností je jádro signatářů této petice z olomoucké filozofické fakulty, a shodou okolností je její současný děkan Jan Stejskal také jedním ze dvou předsedů Asociace filozofických fakult.
To ale nebyl ten důvod, proč se také asociace na podzim 2022 k té petici přihlásila. Nutno zdůraznit, že vyjma děkanky Filozofické fakulty MU, která se zdržela v této věci hlasování, panovala v tomto shoda napříč všemi filozofickými fakultami. Asociace filozofických fakult už v květnu loňského roku, tedy ještě předtím, než vznikla petice, jednala s tehdejším ministrem Petrem Gazdíkem, a tehdy se to jevilo tak, že si na ministerstvu uvědomují kritickou situaci. A také to vypadalo, že chápou, že je potřeba tuto krizi řešit zprvu nikoli systémově, ale zacíleným ad hoc řešením.
Ostatně podobně se v minulosti řešily problémy u lékařských nebo pedagogických fakult. My si uvědomujeme, že zásadní problém je celkové podfinancování sektoru vysokých škol, a že je potřeba to řešit systémově, jak se o to, alespoň podle posledních zpráv, ministerstvo školství a reprezentace vysokých škol snaží – trochu pozdě, ale přece. A uvědomujeme si také, že tříštění financí, které jdou do vysokých škol v rámci příspěvků, není řešením ideálním.
Avšak v současné chvíli mi to přijde jako řešení jediné možné z hlediska toho, abychom se nějakým způsobem dostali z krize, ve které se filozofické fakulty nacházejí. Neměli bychom jako společnost dopustit zánik některých oborů jen proto, že v současné době nejsou „trendy“.
