Učme se od Poláků. Investují do dálnic a silnic, Češi bohužel do cyklostezek a rozhleden, říká Radek Kaňa

Audioverze

Radek Kaňa, náměstek ministra vnitra a kandidát ODS na hejtmana Moravskoslezského kraje z poloviny pochází z tradiční „prajzské“ rodiny – a to se projevuje na jeho uvažování. Prajzáci je označení česky mluvících obyvatel Hlučínska, kraje, který byl až do roku 1920 součástí německého Pruska. Do mentality Prajzáků se zkopíroval pruský sklon k pořádku, šetřivosti, úspornosti a racionalitě. Když tedy jinak klidně hovořící Radek Kaňa mluví o rozpočtu předchozích vlád, použije expresivní přirovnání „o penězích vyhazovaných z vrtulníku.“

Podobně mluví, když srovnává racionální uvažování politiků ze sousedního Polska s těmi našimi: „Oni mají dobře nastavené priority. Peníze, vlastní i ty eurodotační, dávají do podstatných projektů, jako je výstavba dálnic a silnic první třídy. Češi jsou zase absurdními mistry ve stavbě nepodstatných rozhleden a cyklostezek. To se musí změnit,“ tvrdí bývalý dlouholetý starosta „prajzských“ Šilheřovic.

I otázka na účinnost dotací ho přiměje k energické odpovědi: „Absolutně odmítám podporovat dotační byznys tam, kde se nejedná o veřejný zájem. Používat dotace například na stavbu hotelů je nesmyslné,“ říká Radek Kaňa, který dnes působí jako náměstek ministra vnitra. 

Vystudovaný informatik, který mimo jiné pracoval jako učitel matematiky a fotbalový trenér ve Velké Británii, dnes vede jako lídr kandidátku ODS do krajských voleb. 

V podcastu se vyjadřuje nejen k obecné charakteristice Moravskoslezského kraje, ale především k jeho ekonomickému potenciálu, ke spolupráci se sousedním Polskem a Slovenskem, k přechodu z těžkého průmyslu, který oblasti dominoval více než 150 let, na sofistikovanější odvětví (těžký průmysl by ale zachoval a podporoval), a naznačuje možnosti, jak připravit transformaci kraje do budoucna tak, aby z něj neodcházeli talentovaní a studovaní lidé.

Moravskoslezský kraj by se ale měl spíše jmenovat Slezskomoravský, protože 7/10 rozlohy kraje leží v historickém Slezsku a nikoliv na Moravě. „Slezská identita však až na malé regionální výjimky nehraje v myšlení zdejších lidí významnější roli. Mnohem větší důraz je u nás kladen na spolupráci s dynamicky se rozvíjejícím Polskem a částečně se Slovenskem. Ostatně do Krakova nebo Katovic to máme blíž než do Brna a Praha je pro nás cosi velmi vzdáleného. To je také velký úkol pro každého hejtmana bránit svůj kraj před zbytečnou centralizací a byrokracií vzkvétající v Praze,“ je přesvědčen Radek Kaňa.

V podcastu se také dozvíte:

  • na jaké charakteristické regiony se kraj dělí
  • proč má na Bruntálsku a Krnovsku velkou podporu levicové ANO a kde zase pravicová ODS
  • proč by hejtman rozhodně neměl kumulovat funkce a být poslancem Parlamentu
  • zda se vrátí Baník na Bazaly
  • jak se z Čeladné stalo mondénní a bohaté středisko, které svou výstavností předčí český Špindl
  • jak rozprostřít turisty po celém kraji a bránit se tak overturismu
  • jak dál s hutí Liberty a proč podobný osud nepostihl Třinecké železárny
sinfin.digital