V posledních dnech a týdnech se v médiích objevují informace o situaci na ukrajinském bojišti, které mohou působit jako hodně studená „sprcha“ na všechny ty, kteří čekali brzký konec války se šťastným koncem. Nezdar letní ukrajinské ofenzívy, zvýšená aktivita ruských sil v posledních týdnech, omezené zásoby munice evropských armád i neochota nemalé části amerického establishmentu pokračovat ve finanční podpoře Kyjeva způsobují vrásky na čele nejednomu čtenáři zahraničních zpráv.
Staletí ověřená ruská strategie „vydržet příkoří plynoucí z válečného konfliktu déle než protivník“ se začíná jevit jako platná a funkční i na počátku 21. století. V sázce přitom není pouze osud nezávislé Ukrajiny, ale i udržení zásad mezinárodního práva, které umožňuje přežít a prosperovat i malým národům, jako je ten náš.
Počátkem prosince prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že poslední ukrajinská protiofenzíva nedosáhla očekávaných cílů. Na vině byl nedostatek vojáků a zpožděné dodávky západních zbraní. Navíc v tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že iniciativu znovu získávají Rusové.
Je to až těžko k uvěření, ale vládě v Moskvě se daří – západním ekonomickým sankcím navzdory – navyšovat zbrojní výrobu; např. výroba tanků se zvýšila sedminásobně oproti předchozímu roku. To vše díky neočekávaným úspěchům tamní ekonomiky, jíž se po prvotním šoku podařilo poměrně rychle přeorientovat na východní trhy v Asii a naplnit tak vizi, kterou prezident Putin zvěstoval již na počátku nového tisíciletí.
Díky zvýšenému odbytu ropy v zemích jako je Čína či Indie, stejně jako schopnosti vybudovat novou flotilu tankerů pojištěných mimo západní centra tohoto byznysu (Londýn a Nizozemí), která spadají pod západní sankční režimy, se Moskvě podařilo dokonce navýšit příjmy státní kasy.
Dokázala tak přijmout výrazně navýšený rozpočet pro rok 2024 (o více než 22 %), jež počítá s nejvyššími výdaji na obranu v dějinách samostatné Ruské federace. Ty přitom poprvé přesáhnou i výdaje na sociální oblast. A to vše v době blížících se prezidentských voleb, v nichž bude Putin opět obhajovat svůj post. Ruské HDP by pak letos mělo meziročně vzrůst o 2,8 %.
Výmluvné bylo i následující vystoupení generálního tajemníka NATO v německé televizi ARD. Jens Stoltenberg v něm prohlásil, že „bychom se měli připravit i na špatné zprávy“ z ukrajinského bojiště. Ačkoli nebyl příliš konkrétní, naznačil mnohé, když vyzval členské státy NATO, aby zvýšily výrobu munice a lépe koordinovaly postup obranného průmyslu.
Jeho slova potvrzují obavy, které se staly předmětem schůzky ministrů obrany EU v Bruselu už v půlce listopadu 2023. Podle dostupných informací se jeví stále zřetelněji, že západní státy nebudou schopné dostát svým závazkům a dodat Kyjevu milion kusů munice nábojů. „Bude velmi těžké dosáhnout takového cíle do poloviny března,“ prohlásil jeden z diplomatů pod podmínkou zachování anonymity. Také estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla: „Velmi mne znepokojuje produkce munice… Slib, který jsme dali Ukrajině, že dodáme 1 milion dělostřeleckých nábojů ... to je za námi.“
Zatím poslední studená „sprcha“ o vývoji na ukrajinském bojišti přišla přímo z Bílého domu, resp. od ředitelky Úřadu pro řízení a rozpočet. V jejím dopise americkým kongresmanům ze 4. prosince mimo jiné zaznělo: „do konce roku nám dojdou prostředky na pořízení dalších zbraní a vybavení pro Ukrajinu a na poskytnutí vybavení z amerických vojenských zásob. V tomto okamžiku není k dispozici žádný zázračný fond finančních prostředků. Došly nám peníze. A téměř došel i čas.“
