V poslední době se Venezuela ztratila z centra zájmu světových médií, když se pozornost novinářů zaměřila – vedle dalších událostí – na americké volby či koronavirus. Přesto to neznamená, že by se ve Venezuele vůbec nic nedělo. Například došlo k určitému posunu v politice Ruska vůči Madurově režimu. Po dvanácti letech by měl z pozice ruského velvyslance v Caracasu odejít Vladimir Zajemskij. Rusko už nějaký čas tlačí na své dlužníky, aby přistoupili zodpovědněji ke svým dluhům, toto může být další z kroků. Druhým faktorem je situace kolem ruské státní společnosti Rosněfť, která má ve Venezuele silné pozice. Washington pohrozil Rosněfti za spolupráci s Caracasem sankcemi, ruský státní moloch se hájí tím, že jeho obchody s Venezuelou jsou prováděny na základě starých smluv. Pro jistotu nicméně všechny exportní kontrakty převádí na eura. Vznikla tak poměrně spletitá situace ještě ztížená tím, že Venezuela je na pokraji bankrotu a od úplného pádu ji drží jen čínské a ruské finance.
Mocensky je situace rozdělena poměrně jasně. Na jedné straně stojí Západ a většina Latinské Ameriky, které uznávají za prezidenta Juana Guaida, proti nim stojí Rusko a Čína, které uznávají pro změnu Nicoláse Madura. Obě strany trvají na tom, že „jejich“ prezident je ten pravý, země sama se zdá být rozdělena. To samozřejmě nevěstí nic dobrého pro schopnost Venezuely splácet svoje dluhy. USA navíc uvalily v lednu 2019 na Madurův režim sankce, které znemožnily venezuelským společnostem exportovat ropu do USA, stejně jako jiným společnostem s Venezuelou obchodovat.
Venezuela disponuje obrovskými zásobami ropy, což dodává mocenskému soupeření ekonomický aspekt. Jak Rusko, tak i Čína v minulosti půjčily Madurově režimu nemalé prostředky, o které by mohly případnou změnou vlády přijít. V případě Ruska se mluví o 6,5 miliardách dolarů (podle ruských zdrojů částečně vráceno, kdy zůstává asi 1,1 miliardy, nejčastěji splácených ropou), u Číny jde ještě o vyšší částku (cca 20 miliard dolarů). Vzhledem k problémům se splácením, které se ale objevily již před sankcemi, přenechává státní společnost PDVSA podíly v ropných projektech zahraničním společnostem. Není žádným překvapením, že tyto společnosti pocházejí právě z Číny či Ruska.
