Po řadě minulých týdnů, kdy média ovládala prezidentská volba, se do centra pozornosti opět dostává sestavování vlády. A skoro by se zdálo, že hlavním problémem je něco jiného, než co jím skutečně je. Každý zaznamenal, jak citlivě média sledují každé slovo politických stran. Stačí náznak a už se hovoří o změně postoje, a dokonce by se povrchnímu čtenáři a divákovi mohlo zdát, že jsme to my – ODS a další „tradiční strany“, kdo tady něco udržuje a odkládá.
Od začátku je jasné, že pokud nějaká strana chce být součástí dění, nemůže se vyhýbat jednání o vládě. My v tom máme dokonce náskok, protože jsme jasné priority jako základ pro povolební jednání vyslovili už před volbami prostřednictvím Vyšehradské deklarace. Zúčastnili jsme se všech jednání, na která jsme byli pozváni, A navíc jsme hned po volbách k projednání předložili několik návrhů zákonů, které zcela odpovídají našemu programu. Naproti tomu z úst Andreje Babiše místo skutečných pozvání jednání o podobě vlády zaznívá, že nejraději by chtěl vládnout sám a že by za nás plnil naše programové cíle.
Ve skutečnosti již ty naše návrhy zákonů stihl ve sněmovně odmítnout. To se pak ale nemůže divit, že pro něj bude těžké dosáhnout naší podpory pro svou vládu, zvláště když plnění jejich programových cílů slibuje i dalším stranám zastoupeným ve sněmovně. Má snad ODS podporovat vládu, která bude plnit programové cíle komunistů?
