KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Takzvaná klimatická okupační stávka na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy je na první pohled povznášející aktivitou. Někteří studenti se takřka stylizují do aktérů nové sametové revoluce. Jejich záměr vynutit si téměř okamžité ukončení spotřeby fosilních paliv a zastavení uhelných elektráren by ovšem vyžadoval, aby jejich vlastníci byli zbaveni práva na svobodné nakládání s majetkem… Faktické rušení soukromého vlastnictví je nepochybně pravým opakem toho, o co bojovali studentští „revolucionáři“ před 30 lety.
Dnešní studenti se pokusili o jakýsi nový revoluční listopad, tentokrát ovšem s uhelným nádechem. Okupační stávka v prostorách jedné fakulty si vytkla za cíl – mimo jiné – přinutit politiky, aby v zájmu záchrany planetárního klimatu rychle uzavřeli uhelné elektrárny v Česku.
Pro účely tohoto textu nechme stranou samotnou diskusi o klimatické změně v kontextu energetiky a o možnostech boje s globálním oteplováním. Tak či tak, ze strany studentů jde o snahu vlámat se do polootevřených dveří. O „uhelném exitu“ přece už bylo rozhodnuto. Sice tak trochu o nás bez nás, tedy „na úrovni Evropské unie“, ale bylo. Ukončení provozu uhelných elektráren nikdo relevantní nerozporuje.
