ANALÝZA | Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro časopis The Economist řekl, že NATO se nalézá ve stavu mozkové smrti. Vyvozuje to z toho, že prezident USA Donald Trump neprojednal se spojenci rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze Sýrie a Turecko bez varování zaútočilo na syrské Kurdy. Macron v souvislosti s nepředvídatelným chováním Donalda Trumpa zpochybnil platnost aliančního závazku ke kolektivní obraně. Následující analýzou se k široce diskutovaným slovům prezidenta z minulého týdne vracíme a zasazujeme je do dalších souvislostí.
Musíme si klást otázku, proč Macron vyřkl takto přehnaně silný výrok a proč tak učinil právě nyní. Zvláště proto, že NATO zatím funguje dobře a politicky bylo toto hodnocení představiteli ostatních zemí NATO včetně německé kancléřky Merkelové a ministra zahraničí USA Pompea obratem odmítnuto.
Výrok Macrona není překvapením – jde mu o velmocenskou pozici
Razantní přístup prezidenta Macrona však není bleskem z čistého nebe. Je vlastně předvídatelný a logicky srozumitelný. Zakládá se totiž na jeho analýze trendů v mezinárodních vztazích, jejich dopadů na zájmy Francie a na formulaci strategie „síly a vize“ – její podstatou je do budoucna vůdčí velmocenská úloha Francie v čele všech Evropanů. Toto všechno je vtěleno do jeho zásadního srpnového programového projevu k francouzským velvyslancům, o němž jsem na INFO.CZ nedávno podrobně psal.
Macron chce brutálním výrokem poukázat na hromadící se zásadní problémy a třecí plochy mezi spojenci a vybudit především Evropany z letargie. V tomto smyslu je nutné číst jeho slova jako snahu probudit západní politiky a ukázat, že čelíme zásadnímu zlomu v mezinárodních vztazích.
