KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Pod tíhou ekonomických trablů v Česku se začíná šířit nová teorie – snaží se vysvětlit, proč naše země v současnosti zažívá etapu ekonomické stagnace či dokonce neúspěšnosti. Příčinou je podle ní zastaralý hospodářský model tuzemské ekonomiky. Skutečnost je přitom násobně složitější. Pokud je totiž v Česku uplatňovaný nějaký určující a závazný model, pak jde o zvnějšku implantovanou deformační politiku založenou na dotacích, ideově zabarvených regulacích a drahé energetice.
Zastaralost tuzemského hospodářského modelu má údajně spočívat například v „příliš“ vysokých mzdách v našich podnicích, vysokých úrokových sazbách, slabé finanční pomoci od tuzemské vlády, vysoké energetické náročnosti průmyslu a podobně. Podle těchto „odhalení“ je Česko ze zahraničních pozic označováno dokonce za „nemocného muže Evropy“.
Tato kritika je ovšem v řadě aspektů nepatřičná, jakkoli nelze popřít, že se naše republika v posledních letech potýká s mnoha problémy a zhoršováním makroekonomických ukazatelů. Je skutečně na pováženou, že se Česku jako snad jediné unijní zemi ještě nepodařilo vytáhnout ekonomiku nad předcovidovou úroveň.
Jak ale dokládají nejnovější data Eurostatu, Evropská unie jako celek není o mnoho zdravější než Česko. Meziroční růst hrubého domácího produktu v celé EU nyní v průměru klesl na pouhou jednu desetinu procenta, v ČR došlo k propadu o 0,6 procenta. Přitom sousední Rakousko se propadlo o 1,2 % a Německo kleslo o 0,4 %, čímž se řadí do úplně stejné „propadlické“ kategorie.
Nic to však nemění na faktu, že jsme se ocitli ve vleklých ekonomických těžkostech, jež se projevují mimo jiné vysokou inflací, pomalým (či spíše nijakým) ekonomickým růstem, drahými energiemi a enormním vládním zadlužováním.
Jde o to, zda za to může státem uplatňovaný „model“, nebo jiné faktory. Primárně je nutno poukázat na to, že Česko je pořád ještě jakž takž tržní ekonomika, kterou komplexně neřídí vláda. Ta neplánuje (nebo alespoň zatím neplánovala), co, kde, jak a za kolik se má vyrábět či prodávat.
Stát jako takový neuplatňuje specifický model. „Pouze“ reguluje, zdaňuje, přerozděluje a nastavuje čím dál složitější právní rámec. Náš model tedy nemohl zastarat. Naopak, reguluje se a přerozděluje se čím dál více a čím dál „moderněji“, progresivněji. Z toho však nelze dovozovat, že by hlavním původcem „vážné nemoci“ České republiky mohly být zdejší hospodářské modely.
