KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Tento týden se v Česku rozbíhá nový, dlouho avizovaný a svým apelativně křiklavým názvem výjimečný dotační program pojmenovaný „Oprav dům po babičce“, jenž pro obyvatele připravilo Hladíkovo ministerstvo životního prostředí. Doplní tak jiný dotační program Nová zelená úsporám, který se po krátké přestávce také opětovně nastartoval. I když se při izolovaném pohledu na věc pochopitelně dají najít i pozitiva, nelze se zbavit chmurného pocitu, že bobtnající dotační matrix v zemi čím dál pronikavěji dotváří dojem, že bez státního programu na to či ono si u nás již nelze nic koupit, opravit ani postavit.
Je přinejmenším nešťastné, ale současně velmi symptomatické, že se nový, babičkami terminologicky zaštiťovaný program na rozdávání veřejných peněz rozběhl v situaci, kdy česká vláda jen horko těžko tlačí sněmovnou svůj konsolidační úsporný balík, který jen kosmeticky zmírňuje parametry neutěšeného vývoje státního rozpočtu na příští dva roky.
Působí to na první pohled tak, jako by jedna ruka státu ani nevěděla, co dělá ta druhá. Připomeňme, že na oba zmíněné „zeleně-renovační“ programy je k dispozici celkem až 40 miliard korun, které se údajně mají získat z prodeje emisních povolenek. Bez ohledu na to, odkud konkrétně se prostředky získají, se jeví jako těžko pochopitelné, že stát na takové účely přerozděluje peníze v situaci, kdy se veřejné rozpočty hroutí a kdy se vládě jen s námahou podařilo – na letošek naplánovaný – deficit ve výši 295 miliard korun stlačit pro příští rok na stále velmi vysokých 252 miliard.
Nemluvě o tom, že se ve střednědobém horizontu rýsuje náraz vládního zadlužení do tzv. dluhové brzdy, který by automaticky vyvolával povinnost začít nekompromisně škrtat státní výdaje. Vytvoření dalšího dotačního penězovodu, jež transportuje nemalé finanční sumy na renovace a zateplování soukromých domů, je asi pochopitelné jen tehdy, pokud si přiznáme, že politika a její klimatická agenda definitivně získaly nezpochybnitelnou nadřazenost nad takovými „malichernostmi“, jako je realita státní kasy či pesimistický výhled veřejných financí v ČR.
