Deset dní před klíčovým zasedáním Evropské rady to vypadá, že by vyděračská taktika maďarského premiéra Viktora Orbána mohla tentokrát slavit úspěch. Pokud by se to stalo, EU by na summitu 14. a 15. prosince nevyhlásila start vstupních rozhovorů s Ukrajinou a nedohodla by se na revizi sedmiletého rozpočtu včetně prostředků pro Ukrajinu, ani na dalším balíku protiruských sankcí. Bylo by to fiasko, které by společenství uvrhlo do vážné krize.
Jsme proto svědky horečné snahy se takového scénáře vyvarovat. Předseda Evropské rady Charles Michel se před týdnem vydal do Budapešti, aby Orbána přemluvil, ale marně. Tento týden zkrátí pobyt v Pekingu, kam pojede na pravidelný summit s čínským vedením, aby se mohl věnovat přípravě bruselské schůze. Orbána zve na popovídání do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, momentálně nejvlivnější státník EU, aby se ho pokusil přesvědčit.
Politikové a diplomaté z 26 členských zemí s napětím sledují bezprecedentní výměnu „dopisů“ mezi Orbánem a Michelem, ve kterých maďarský lídr vysvětluje, proč se staví na zadní. V tom posledním datovaném 4. prosince podle serveru Politico žádá, aby z usnesení byla vyňata věta o zahájení jednání s Kyjevem o podmínkách vstupu do EU, která má podporu 26 vlád. Ukrajina podle něj neplní žádnou z podmínek pro takový krok; Evropskou komisi, která start rozhovorů navrhla, obviňuje z nadržování a podjatosti.
V předchozích dopisech Orbán mudroval, že je třeba napřed vést strategickou debatu o místě Ukrajiny v Evropě. Posléze oznámil, že členství Ukrajiny v EU „není dnes v souladu s národními zájmy Maďarska“. Obvinil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, že „nám chce přijetí Ukrajiny nacpat do chřtánu, aniž by vyhodnotila důsledky pro evropské daňové poplatníky a farmáře“.
Diplomaté v Bruselu si lámou hlavu, čeho chce Orbán tímto tlakem dosáhnout. Musí přece vědět, že start jednání o vstupu je do značné míry formálním aktem, který má především podpořit ukrajinskou morálku a sebevědomí v kritickém okamžiku válečného konfliktu s ruským agresorem. Samotné členství zůstává (velmi) vzdálené a je podmíněno mnoha faktory, včetně reformy fungování samotné EU.
Orbán navyšuje sázky, aby přiměl EU k uvolnění finančních prostředků zadržovaných kvůli nerespektování zásad právního státu v Maďarsku. Celkově Evropská komise nevyplatila Maďarsku 22 miliard eur z kohezních fondů a dalších 10 miliard z postcovidového „fondu obnovy“. Pokud by to tak bylo, stačilo by část těchto peněž v následujících dnech uvolnit. Bylo by to zřejmě snazší než riskovat blamáž na nejvyšší úrovni.
Komise ostatně minulý týden poskytla Budapešti 920 milionů eur z fondu RePowerEU na podporu obnovitelných zdrojů energie. Krom toho se několikrát pochvalně vyjádřila na adresu maďarské vlády, pokud jde o reformy justice. Šlo však jen o pozitivní posuny, nedostatečné pro to, aby exekutiva EU navrhla odblokovat vyšší částky.
Z tónu Orbánových dopisů a další gestikulace se však zdá, že tentokrát nejde jen o finanční vydírání; maďarský lídr šel ve svých nenávistných vyhrůžkách hodně daleko a nebude pro něj snadné bez ztráty tváře „slézt se stromu“. Spekuluje se proto o tom, zda jeho postup není součástí širší politické strategie, jejímž cílem je paralyzovat EU, diskreditovat evropský „mainstream“ v očích veřejnosti a připravit tak půdu pro populistické, nacionalistické a euroskeptické politické formace před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
Tomu by odpovídala i vládou placená billboardová kampaň v Maďarsku, která předvádí Alexandra Sorose, syna George Sorose, jenž převzal vedení Open Society Foundation, po boku šéfky komise Von der Leyenové, s textem: „Netančeme, jak nám tito pískají.“
I showed President @vonderleyen the billboard and she was completely unfazed, did knit her eyebrow, @MamerEric told journalists about the billboard campaign #Hungary government started against Brussels. @EU_Commission expects the HUN public to make up its mind about the campaign pic.twitter.com/wBHk4NLPyz
— Katalin Halmai (@eublogo) November 20, 2023
Není to poprvé a v Bruselu mají už Orbána dost. „Je to už nestravitelné,“ řekl Politiku rakouský komisař pro rozpočet Johannes Hahn. „Když se ptá lidí na tolik věcí, proč se jich nezeptá, zda je unie tolik horší než SSSR? Proč neodejde?“ Na rozdíl od Británie Maďarsko ovšem neuvažuje o „huxitu“. Orbán chce evidentně měnit EU zevnitř k obrazu svému a využívá k tomu pravidla, jejichž autoři něco takového ani ve snu nepředpokládali.
