Přijede, nebo nepřijede? V Bruselu se od úterka šušká jenom o tom. Zatímco zasvěcené hlavy v úterý věděly, že Volodymyr Zelenskyj poobědvá s lídry 27 zemí EU ve čtvrtek a pak promluví v Evropském parlamentu, vše se zvrtlo v okamžiku, kdy to některý z potentátů (pravděpodobně z EP) nadšeně napsal na Twitter. Zatímco první Zelenského cesta do Washingtonu zůstala utajena až do okamžiku, kdy letadlo zakroužilo nad Atlantikem, děravý Brusel zprávu vyslepičil a nadělal tak vrásky všem, kdo se starají o bezpečnost ukrajinského prezidenta. Po pár hodinách se dnes vše vyjasnilo – Zelenskyj se objevil nečekaně v Londýně po boku premiéra Rishiho Sunaka. Posléze bylo oznámeno, že povečeří v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Ve čtvrtek ráno se pak skutečně vypraví do Bruselu, kde bude hostem Evropské rady.
Týden po dnes už slavném výjezdu Evropské komise do Kyjeva a následném setkání prezidenta Volodymyra Zelenského se špičkami institucí EU se jen těžko hledají nová témata pro mimořádné jednání Evropské rady o Ukrajině. Na druhé straně je logické, že Zelenskyj chce, aby sliby šéfů Evropské komise a Evropské rady potvrdili také nejvyšší političtí představitelé států EU, kteří jediní určují směr a strategii unie. Určitě je také naléhavě vyzve (pokud přijede), aby podstatně urychlili dodávky těžkých zbraní a munice a zvážili další, například stíhací letouny. Bude mít po ruce argument pravděpodobné ruské ofenzívy v nejbližších dnech, které ukrajinští obránci bohužel nebudou moct čelit s novými zbraněmi z váhavého Západu, a také blížící se symbolické datum 24. února, kdy uplyne rok od začátku ruské agrese.
Se Zelenským i bez něho EU na nejvyšší úrovni určitě potvrdí naprostou podporu napadené zemi, svou solidaritu podepře čísly (66 miliard eur pomoci všeho druhu od začátku konfliktu), ale nepřijde s ničím převratně novým. Lze očekávat vzrušenou debatu o tom, zda dosavadní evropská podpora stačila a jak je třeba pokračovat. A ačkoli se zatím celé EU daří udržovat navenek dojem jednoty a odhodlání, rozpory se prohlubují. Na opačných pólech stojí Polsko a baltské státy, odhodlané dát Ukrajině co nejvíc, a Maďarsko, které brzdí ze všech sil.
Lídři budou mít na stole návrh desátého balíčku protiruských sankcí, který má opět zahrnout určitý počet fyzických i právnických osob, ale hlavně konkretizovat opatření, jak účinněji provádět a vynucovat sankce schválené v minulých devíti epizodách. Stále více se mluví a píše o tom, jak dobře se Rusku daří sankce obcházet či změkčovat jejich dopad. Činitelé EU tyto vývody zpochybňují a dokazují, že sankce sice pomalu, ale stále citelněji poškozují ruskou ekonomiku. Faktem ovšem zůstává, že seznam možných terčů těchto sankcí se zužuje; tentokrát půjde hlavně o specifické výrobky či komponenty, které mohou sloužit k výrobě raket nebo dronů a nebyly ještě postiženy minulými opatřeními.
