Pátek je pro muslimy stejně důležitý, jako neděle pro křesťany. Je to den, kdy je záhodno dostavit se na polední shromáždění do mešity a pomodlit se společně s ostatními věřícími. Pátek 24. listopadu byl stejný volný den jako každý jiný pátek, věřící se sešli v mešitě ar-Rawda v severní části Sinajského poloostrova a po modlitbě a výkladu z Koránu se měli vrátit domů a užít si začátek víkendu. Místo toho se připletli k největšímu teroristickému útoku v moderních dějinách Egypta.
K mešitě přijelo pět terénních aut, obklíčily ji a podle svědků 30 až 40 mužů v maskáčích nejprve odpálilo sérii výbušnin. Poté začali střílet do účastníků pátečního kázání a nakonec pálili i po sanitkách, které přijely raněným na pomoc. Útočníci po sobě zanechali 305 mrtvých (z toho 27 dětí) a 128 zraněných.
Když radikálové vykřikují Alláhu akbar a střílí po vojácích, cizincích nebo obecně jinověrcích, je to děsivé, ale alespoň jsou při tom jasně vymezené strany. Lze v tom najít nějaký, byť naprosto zvrácený, důvod. Proč by ale muslimové masakrovali jiné muslimy? Vždyť to nedává smysl?