V Moldavsku se ve čtvrtek sešli na vrcholné schůzce lídři států celé Evropy. Nečekaně se k nim připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a pokud pro ně měl jeden jasný vzkaz, bylo to naléhání na přijetí jeho země do Severoatlantické aliance.
Ukrajinská argumentace není ničím novým, ale s blížícím se červencovým summitem NATO, svolaným do Vilniusu nabývá na síle. Zelenskyj ví, že nedostane přímo pozvánku ke členství, přeje si ale záruky, že se to stane v dohledné budoucnosti a za jasných podmínek.
Na zámku Mimi, kde se schůze konala, Zelenskyj tvrdil, že západní přešlapování kolem přijetí Ukrajiny do NATO a také do Evropské unie zvyšuje nejistotu, a tudíž prohlubuje nedostatek bezpečnosti na evropském kontinentu. „Je třeba rozptýlit váhání. Letošní rok musí být rokem rozhodnutí,“ prohlásil.
Zelenskyj očekává, že na vilniuském summitu dostane Ukrajina „jasné pozvání“ ke vstupu do NATO, stejně jako „jasné bezpečnostní záruky“. Na podzim pak vyhlíží „kladné rozhodnutí ohledně našeho členství v EU“, tedy výzvu k zahájení vstupních rozhovorů.
Zelenskyj dobře ví, neboť mu to bylo mnohokrát řečeno, že země ve válce nemůže vstoupit do obranné aliance, jakou je NATO. Takový krok by mohl způsobit vtažení všech 30 zemí tohoto spolku do přímé vojenské konfrontace s Ruskem, kterou nikdo nechce. Jde tedy o to, co nabídnout a jak to formulovat, aby to uspokojilo Kyjev, ale nedalo Moskvě záminku k další eskalaci.
Na stole je řada možností, odpovídajících různým stupňům ochoty členských zemí se angažovat – od velmi vstřícných jako Polsko či baltské státy až po velmi zdrženlivé Turecko či Maďarsko.
Pozoruhodný posun předvedl tento týden francouzský prezident Emmanuel Macron, když v projevu na bratislavské konferenci Globsec vyzval spojence, aby Kyjevu nabídli „věrohodné a hmatatelné“ bezpečnostní záruky, a to proto, že „Ukrajina dnes chrání Evropu a právě ona poskytuje bezpečnostní záruky Evropě“. Přeje si, aby se o tom v příštích týdnech jednalo; v Kišiněvě tento postoj zopakoval.
Německý kancléř Olaf Scholz byl o stupeň opatrnější – podotkl, že hlavní je nyní dál vojensky podporovat Ukrajinu. Do NATO nemůže vstoupit země, která je válce. Až nastane mír, přijde čas se zabývat bezpečnostními zárukami a Německo k tomu bude přispívat.
