Ruská vicepremiérka zodpovědná za zdravotnictví Taťána Golikova přišla před nějakou dobou s očekávatelným, přesto lehce překvapivým návrhem. Rusko by podle ní mělo od 30. října do 7. listopadu zavést takzvané nepracovní dny po celé zemi. Rizikové regiony dokonce mohou podobné opatření přijmout již ode dneška a prodloužit je i po 7. listopadu. K tomu se přidaly i zvláštní prázdniny pro školy a další opatření mohou následovat. Vzhledem k současným číslům, kdy oficiální počet nakažených dosáhl 34 tisíc obyvatel a počet úmrtí podle úřadů překračuje tisíc lidí denně (po celé léto byly hlášeny počty do 800), to není až zase tak překvapivé.
Statistiky jsou přitom samy o sobě velmi pochybné. Stačí porovnat počet nadúmrtí, který od začátku pandemie dosahuje 750 tisíc lidí, s evidovaným počtem obětí na covid (220 tisíc). Jednoduchá matematická operace naznačuje, že oficiální statistiky ani zdaleka nezachycují vše. Dílem jde o samotnou charakteristiku „úmrtí na / s covid(em)“, dílem o úmyslné zamlčování ze strany úřadů a dílem prostě o to, že nemocní umřou mimo dosah lékařské péče a přítomnost covidového viru se nezjišťuje.
Zajímavý je na tom spíše faktor „nepracovních“ dní. Rusko po dlouhou dobu prezentovalo svůj boj proti koronavirové infekci jako úspěšný, kdy minimum restrikcí přineslo relativně malé počty nakažených v porovnání s ostatními zeměmi. Rusko se navíc pyšní „první registrovanou vakcínou“ Sputnik V, zároveň už podle zpráv vyvíjí šestou vakcínu, která by navíc mohla být aplikována nosním sprejem. Spolu s tím ruští představitelé včetně prezidenta Vladimira Putina rozhlašovali zprávy, že západní vakcíny jsou nebezpečné a že na rozdíl od těch ruských po nich umírají lidé. Nelze ani zapomenout na to, že na začátku vakcinační kampaně vyhlašovali různé masívní a všeobecné očkovací kampaně s tím, že kolektivní imunity mělo být dosaženo už někdy v červenci či srpnu.
