Úterní chemický útok na syrskou provincii Idlíb si vyžádal nejméně 100 obětí, včetně dětí. Další stovky zasažených se perou se zdravotními následky i chmurami na duších, protože během útoku přišli o své blízké. V některých rodinách smrt kosila opravdu ve velkém, jak dokládají ústní i obrazová svědectví, která nepřestávají plnit stránky světových médií.
Když vypukla válka v Sýrii, Mazinovi bylo pouhých 7 let. Za šest let konfliktu už viděl nezměrné hrůzy, ale poslední útok na jeho domov přece jenom posunul hranice utrpení ještě o několik stupínků výš.
„K leteckému úderu došlo v půl sedmé ráno,“ popsal Mazin reportérovi CNN, který na něho narazil v nemocnici v Reyhanlı, kde se léčí z následků útoku. Podle novináře chlapec zvyklý na život ve válce líčil nedávno prožité utrpení stejným způsobem, jímž by jiní mluvili o tom, že je venku zima. „Viděl jsem výbuch před domem mých prarodičů. Vběhl jsem k nim naboso a spatřil jsem dědečka, jak se dusí. A pak se mi začala točit hlava,“ vzpomínal Mazin.
„Když jsem přišel k sobě, zjistil jsem, že jsem v posteli – bez oblečení. Myslel jsem, že jsem na klinice v Khan Shaykhun. Otočil jsem na chlápka ležícího na vedlejší posteli a říkal jsem mu ,musíme se odsud dostat, letadla na nás budou znovu útočit‘,“ pokračoval ve vyprávění.
Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>
Mazin byl jedním z mála, kdo chemický útok přežil. Celkem přišel o devatenáct příbuzných. „Řekli mi, že dědeček zemřel a moji bratranci a jejich děti,“ říkal reportérovi CNN. Když skončil s vypočítáváním mrtvých příbuzných, zlomil se mu hlas, zbledl a nebyl vůbec schopný se ovládat.
