Fakt, že poslední kosmonaut Sergej Krikaljov odchází z vedení Roskosmosu, nějak zásadní zprávou pro českou veřejnost asi není, ostatně ani v Rusku příliš nerezonoval. Velký vliv nejspíš nebude mít ani na fungování Roskosmosu. Problémem ale je, že je v případě této organizace často zpochybňován její provoz. S Roskosmosem se totiž nepojí ani tak úspěchy v dobývání vesmíru, jako přímo gigantická korupce.
Roskosmos je ruská státní korporace založená v roce 2015 s cílem „odvrátit úpadek kosmického průmyslu“. Status státní korporace znamená užší vazbu na stát, lepší přístup k financování. Stát také kryje její ztráty. Do značné míry se v něm projevují i ambice státu v oblasti vysokých technologií. Když se například ruské vedení rozhodlo, že není dlouhodobě udržitelný stav, kdy ruské rakety startovaly z kazašského kosmodromu Bajkonur, právě Roskosmos dostal za úkol postavit vlastní ruský kosmodrom.
Monstrózní projekt na ruském Dálném východě představoval obrovskou výzvu, už jen proto, že bylo nutné vybudovat prakticky celé město včetně nutné infrastruktury. Zatímco samotný význam či nutnost kosmodromu pro Rusko si autoři ideje obhájí, u jiných věcí je to výrazně obtížnější.
Kromě jiného se stala stavba kosmodromu Vostočnyj, která započala v roce 2012, symbolem korupce, která v Rusku na všech stavbách podobného rozměru bují. Paradoxně ji nepopírá ani šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin. Podle něj je právě rozkrádání prostředků v kosmickém odvětví ještě o něco horší než efekt, který přinášejí sankce uvalené na některé firmy z odvětví. Pravda, jeho obrana, že v Roskosmosu za vše mohou lidé, kteří se tam ocitli už v devadesátých letech, je poněkud svérázná, nicméně na samotném faktu obrovského rozkrádání jen stěží něco změní.
