V poslední době sledujeme čím dál intenzivnější boj nejen na frontě, ale také v samotném Rusku. Velmi zjednodušeně řečeno, Kreml se snaží o to, aby válka nedošla do ruských domovů, respektive aby situace vypadala pro ruské domácnosti co nejkomfortněji. Naproti tomu se Kyjev útoky proti Moskvě a dalším místům v Rusku zaměřuje, kromě jiného, na narušení takového obrázku. Chce tím připomenout, že válka přišla i do Ruska. Úsilí Kremlu se vedle vojenských akcí soustředí také na blahobyt občanů, ať jde o nízkou nezaměstnanost ve výši 3,2 procenta nebo třeba o růst reálných mezd. Ruský statistický úřad dokonce uvedl, že mzdy meziročně vyrostly o 13,3 procenta. Takový růst by byl naprostým rekordem.
Zdánlivě paradoxně v kontextu předpovědí ekonomického poklesu se dnes mluví o nedostatku zaměstnanců v určitých oborech. Nejde přitom o nijak velké překvapení, jak upozorňuje například Vladislav Inozemcev.
Rusko jen po začátku války proti Ukrajině přišlo až o 800 tisíc kvalifikovaných pracovníků, nejčastěji ve věku 18-35 let, tedy těch v „ideálním“ pracovním věku. Další část této skupiny odešla do války, jmenovitě až 300 tisíc lidí. Šlo přitom o lidi z nejchudších regionů Ruska, ať už z Burjatska či Tuvy, ale například i z Kemerovské či Ivanovské oblasti. Jedná se o lidi, kteří by, slovy Vladimira Putina, žili v mizérii, a nakonec by se upili.
