Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se postavila do čela bezprecedentního zájmu EU o úlohu médií v demokratické společnosti. Tato nebývalá aktivita exekutivy EU souvisí se zvýšenou péčí o právní stát uvnitř unie, stejně jako s rostoucí konfrontací liberálních demokracií s autoritářskými režimy, významně umocněnou ruskou agresí proti Ukrajině. Není to snadný úkol, protože svobodná a nezávislá média se svou podstatou vymykají jakýkoli pokusům o regulaci, která je naopak přirozenou tendencí EU. Komise přesto navrhla konkrétní legislativu v podobě nařízení o svobodě médií (Media Freedom Act). Věra Jourová vysvětlila své snažení v rozhovoru pro INFO.CZ.
Evropská komise se v době Vašeho působení zabývá otázkami médií daleko víc a hlouběji než kdy dříve. Pravděpodobným důvodem je masové šíření dezinformací a fake news, které výrazně vyniklo na pozadí covidové pandemie a posléze, zejména, ruské invaze na Ukrajinu. Na druhé straně panuje silné přesvědčení, že by se politická instituce jako Evropská komise neměla nijak plést do záležitostí týkajících se nezávislých médií. Co vy na to?
Média plní v demokratické společnosti nezastupitelnou úlohu. Poskytují občanům ověřená fakta a informace i mnohost názorů, aby si sami mohli udělat obrázek o realitě. Jsou podle okřídleného rčení hlídacím psem demokracie. Na co tedy reagujeme? Ohrožení svobody médií vidíme téměř ve všech evropských zemích. Vidíme zvýšený politický tlak, zejména na veřejnoprávní média, existují nejasná pravidla pro reklamu placenou z veřejných rozpočtů, novináři jsou špehováni pomocí dotěrných moderních technologií, jako je Pegasus.
Média mají též slabou pozici vůči velkým digitálním platformám a jejich vlivu na to, co lidi čtou či vidí. Reagujeme na všechna tato rizika, chceme vytvořit solidní a bezpečné podmínky pro fungování médií. Neregulujeme nezávislá média jako taková, ale prostor, v němž fungují.
Souhlasím s tím, že politika a politici se mají od médií držet co nejdál, hlavně ve smyslu nezasahování do obsahu, necenzurování, ale i nevyužívání veřejných peněz k „nákupu“ vstřícných článků. To je hlavní cíl navrženého nařízení o svobodě médií.
Už jsem navrhla členským státům i doporučení k zajištění bezpečnosti novinářů a posílení ochrany novinářů proti šikanózním žalobám. Každý má právo se bránit proti neprofesionální práci novináře, pomluvě nebo urážce soudní cestou. Často ale mocní tohoto světa bez podstatného důvodu spouštějí „proces pro proces“, aby novináře umlčeli nebo finančně vyčerpali dlouhým soudním řízením. Vidím to tak, že je často spravedlnost zneužita proti svobodě slova. Takových žalob jsou v Evropě tisíce. Proto jsem navrhla možnost zkrácení takových procesů poté, kdy soudce zjistí, že případ není podložený.
