Útočníka sleduje pozorně, za několik vteřin ho skolí na žíněnku. Odměnou jí je pochvala instruktora i spolužáků. Prostovlasá dívka se stejně jako další mladí Palestinci v této tělocvičně rozhodla být policistkou. V tom jí na akademii pomáhají kolegové-instruktoři z Evropské unie. Patrně jediné mocnosti, která se Palestincům stále snaží upřímně pomoci v budování vlastního státu.
V palestinském Ramalláhu už úřaduje jaro. A vládnou odsud stále i ministři palestinské autonomie, kteří by chtěli svému nezávislému státu co nejdříve šéfovat z převážně arabské, třináct kilometrů vzdálené východní části Jeruzaléma. „Palestina už je fakticky připravena na to, aby vyhlásila vlastní stát,“ říká Šádí Osmán, mluvčí palestinského úřadu Evropské unie. A před evropskými novináři vypočítává, jak starý kontinent v kraji pomáhá.
Zdaleka nejde jen o výcvik policistek, jakkoli bytostně důležitých pro každý stát. EU podporuje Ramalláh každoročně sumou zhruba ve výši 300 milionů eur. Nezávislý palestinský stát se nyní přesto zdá být vzdálenější než kdykoli předtím.
Hlavní důvody? Americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a v neposlední řadě strnulost palestinského vedení.
Trump. Jméno pro novou palestinskou katastrofu?
Trump stihl bodnout Palestinskou autonomii do slabin už dvakrát: nejen že škrtl část podpory uprchlíkům, ale především uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. S tím, že v polovině května přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jinými slovy: dal Palestincům najevo, že s východním Jeruzalémem jako hlavním městem počítat (spíše) nemají. Ambasádu navíc plánuje stěhovat 14. května, tedy symbolicky v den 70. výročí izraelské nezávislosti. Tu samou událost si Palestinci připomínají jako Den národní tragédie.
Nový americký prezident tak jistě přidusil, když ne zahubil donedávna všeobecně přijímanou myšlenku dvou států (tzv. two state solution), která předpokládala vznik samostatné Palestiny vedle existujícího Izraele. Nový mírový plán americká administrativa slíbila, ale zatím nepředstavila, nepočítáme-li osamělé výkřiky uniklé do tisku prý právě z okolí Bílého domu.
