Severoatlantická aliance se dnes na nejvyšší úrovni zavázala, že bude dál všemožně pomáhat Ukrajině, aby se vojensky bránila proti ruské invazi. Zároveň potvrdila, že se sama nebude přímo vojensky angažovat, protože nechce dopustit potenciálně osudový střet s nepředvídatelnou jadernou mocností, jako je Rusko. Tváří v tvář jeho agresivnímu chování posvětila rozhodnutí významně posílit obranu východního křídla NATO, tedy členské země na „frontové linii“ od Bulharska po Estonsko přes Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Litvu a Lotyšsko; podle českého premiéra Petra Fialy má jít až o 40.000 vojáků. Lídři tří desítek členských zemí se zavázali, že vzhledem k ruskému chování podstatně zvýší své výdaje na obranu.
V prohlášení ze summitu vyzvala třicítka členských zemí ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku „okamžitě zastavil“. Odsoudila „zničující útoky na civilisty“, kterých se ruská armáda dopouští. Varovala, že použití chemických nebo biologických zbraní Ruskem, o kterém se v posledních dnech spekuluje, by mělo „velmi tvrdé následky“, aniž ovšem upřesnila jaké. Oznámila, že pomoc Ukrajině zahrne kvůli této hrozbě nyní také ochranné prostředky proti chemickým, biologickým, radiologickým či jaderným zbraním.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shrnul stanovisko aliance takto: „NATO poskytuje Ukrajině pomoc, ale není stranou konfliktu. Nepošle na Ukrajinu jednotky. Je velmi důležité, abychom dál pomáhali Ukrajině, a tuto pomoc zvyšujeme. Zároveň je mimořádně důležité zabránit tomu, aby tento konflikt přerostl v totální válku mezi NATO a Ruskem.“ Varoval Kreml, aby přestal šermovat jadernou hrozbou. „Měli by přestat s touto nebezpečnou jadernou rétorikou,“ podotkl před novináři. NATO je podle něj připraveno bránit své členské země „kdykoli a proti jakékoli hrozbě“; Rusko by mělo pochopit, že „jadernou válku nemůže nikdy vyhrát“.
