Státy sdružené v Evropské unii se už více než rok drží linie, že Ukrajina musí „vyhrát“ válku, kterou mu Rusko vnutilo, a že je povinností EU a celkově Západu jí v tomto úsilí maximálně pomáhat. Už proto, že ruská expanze ohrožuje jasně také nás; na Ukrajině se bojuje i za naši bezpečnost. A tu najednou víkendová rána z čistého nebe: vzbouření wagnerovci, obsazení Rostova na Donu bez výstřelu, úspěšné tažení na Moskvu, Putinovo odsouzení vzpoury, nečekaná dohoda za Lukašenkova nepravděpodobného zprostředkování. Nepochybné důkazy slabosti a vratkosti Putinova režimu, hrozící nestabilita. Dobré možná pro ukrajinské vojenské ambice, horší pak pro osudy světa. Nikdo si nepřeje chaotické zhroucení režimu v čele země s největším jaderným arzenálem.
Takto situaci hodnotili v pondělí ti nejpovolanější, ministři zahraničních věcí členských zemí. „Pohled na Rusko se zásadně mění,“ upozornil po pravidelné schůzi předsedající Josep Borrell, šéf evropské diplomacie. Zatímco dosud bylo „hrozbou“, nyní se samo o sobě stává „rizikem“. Ministři se vyjadřovali opatrně, zdůrazňovali, že jde především o vnitřní ruskou záležitost, ale bylo zřejmé, že tříbení názorů už začalo. Zatímco jedni spíše škodolibě poukazovali na to, jak se Putinův věrný slouha obrátil proti svému pánovi a prospěl tak Ukrajině, druzí spíše kladli důraz na obavy z chaosu, který by v Rusku mohl nastat v případě nějakého převratu či puče a z důsledků pro kontrolu jaderných zbraní.
Základní shoda panovala v tom, že je Putin oslaben. Podle lucemburského minstra Jeana Asselborna „přišel o svou všemocnost“. Německá Annalena Baerbocková usoudila, že „ruští představitelé škodí stále více sami sobě“ a že „prezident Putin brutální válkou proti Ukrajině ničí svou vlastní zemi“. Finská ministryně Elina Valtonenová nevyloučila další překvapení: „V autoritářských zemích všechno běžně vypadá velmi stabilní, a najednou už není stabilní nic. Očekávám takový vývoj i v Rusku,“ uvedla.
Také podle Borrella ukrajinská válka oslabuje centrální moc v Rusku a nahlodává jeho politický systém. „Putin tuto nestvůru v podobě wagnerovců vytvořil a ona ho nyní napadla. Obrátila se proti svému stvořiteli,“ uvedl a zdůraznil, že „my s tím nemáme nic společného“. Reagoval tak na jednu z verzí ruské propagandy, podle nichž je třeba za vzpourou žoldnéřských jednotek pod vedením Jevgenije Prigožina vidět „ruku Západu“.
Bezprostředně po víkendovém vzrušení a za velmi nejasné situace kolem osudu desetitisíců wagnerovců a jejich náčelníka mohou mít vlády EU podle Borrella různé úhly pohledu, nová situace je však především stmeluje. „Závěry naší debaty jsou jasné. Je třeba dál podporovat a posilovat Ukrajinu, zejména vojensky, a to více než kdy jindy,“ prohlásil. A slova potvrdil činy – na schůzi, kterou řídil, souhlasili ministři s tím, že navýší Evropský mírový nástroj o 3,5 miliardy eur, takže tento fond existující vedle řádného rozpočtu EU dosáhne 12 miliard. Unie z něj už zaplatila zbraně a munici pro ukrajinskou armádu za 5,6 miliardy. Pokračovat bude také vojenský výcvik v zemích EU – podle Borrella už jím prošlo 24 tisíc ukrajinských vojáků.
