Migrace je nejkontroverznější a nejnepříjemnější téma, kterým se musí Evropská unie zabývat. Vyvolává značné emoce, je snadno zneužitelné národoveckými populisty a vzbuzuje kontroverze na každém kroku, protože nejde o nějaké ekonomické či abstraktní politické věci, ale o konkrétní lidské životy. O to víc těší, že se ministři vnitra 27 členských zemí na neformální schůzi ve španělském Logroňu posunuli kupředu směrem ke konečnému schválení nové migrační a azylové legislativy, která by po osmi letech paralyzujících sporů měla nastavit pravidla, a tudíž odstranit aspoň část toxické zátěže.
Příslušná eurokomisařka Ylva Johanssonová na tiskové konferenci uvedla, že debata ohledně krizového režimu na vnějších hranicích EU byla „slibná“ a otevřela cestu k dohodě o tomto posledním otevřeném bodu zmíněné legislativy, a tudíž také k jejímu projednání v „trialogu“ s Evropským parlamentem. Smyslem operace je, aby migrační a azylový „pakt“ byl definitivně schválen do voleb do EP, jež se budou konat začátkem června 2024. Ani poslední etapa však nemusí být snadná – europoslanci mají většinově podstatně jiný názor u mnoha bodů, na kterých se členské státy už dohodly.
Johanssonová potvrdila, že se nic nezměnilo na rozhodně negativním postoji Maďarska a Polska ke zmíněnému „paktu“. Doufá však, že se k nim už nikdo další nepřidá. „Obnovila se důvěra mezi členskými státy. Zvládáme bezprecedentní přiliv migrantů z Ukrajiny, počet migrantů na balkánské cestě klesá. Vylepšil se duch spolupráce. Po osmi letech blokace máme nyní kompletní legislativní rámec, který budou muset všichni respektovat,“ pochvalovala si komisařka. Maďarsku a Polsku skutečně nezbude, pokud zákony projdou, než je dodržovat. Fronda premiérů Orbána a Morawieckého, kteří se na červnovém summitu EU pokusili zpochybnit princip hlasování kvalifikovanou většinou v této věci, zůstane jen nepříjemnou vzpomínkou.
