Francouzský prezident Emmanuel Macron se už delší dobu snaží přimět země Evropské unie, aby sjednotily svůj přístup k Africe a čelily tak účinněji nelegální migraci i vzrůstajícímu vlivu Číny. Současné francouzské předsednictví v EU považuje za šanci k prosazení záměru. Také Evropská komise volá po koordinaci investic, které z Bruselu a členských zemí do Afriky míří. Reakce jsou však vlažné, a napjatě očekávaný summit EU–Afrika tak může skončit fiaskem.
Současné napětí na Ukrajině naplno ukázalo, jak významně se liší zájmy jednotlivých zemí EU a jak těžko se tvoří společná zahraniční politika. Zatímco státy na východním křídle se obávají ruské hrozby, Macron vyhlásil, že jednou z priorit francouzského předsednictví budou vztahy společenství s Afrikou.
„Po čtyři roky se snažím modernizovat naši africkou politiku a strategii, ale musíme to dělat jako Evropané,“ zdůraznil Macron. Chce prosadit africký New Deal čili Novou dohodu, který má chudému kontinentu pomoci s dopady koronaviru. Dalším bodem jeho programu je boj s pašeráctvím a nelegální migrací. Prezident rovněž plánuje zahrnout evropské partnery do francouzských bezpečnostních aktivit na kontinentu.
Macrona podporuje Evropské komise. „Afrika je jasně klíčovým partnerem pro budoucnost našeho kontinentu, protože je to geopolitický, ekonomický a demografický prostor, který bude ve světě zítřka zásadní,“ řekla tento měsíc europoslancům šéfka komise Ursula von der Leyenová. Dodala, že se těší na diskuzi o prohloubení vzájemné spolupráce na nadcházejícím summitu EU–Afrika.
Unijním zemím se nezamlouvá společný plán
Brusel v posledních týdnech vynaložil značné úsilí, aby před summitem finalizoval návrh investičního balíčku, napsala agentura Bloomberg. Událost konaná za dva týdny v Paříží tak vyvolává vysoká očekávání. Skeptici se však obávají, že zaznějí pouze obecné přísliby.
Nasvědčují tomu i zjištění agentury Bloomberg: Maďarsko, Portugalsko a Finsko podle agentury tvrdí, že zatím nemohou učinit konkrétní závazky. Německu se navržené projekty zdají nepřipravené a Španělsko má pocit, že severoafrické iniciativy nemají dostatečný prostor v porovnání s těmi subsaharskými.
Komise přitom členské státy varuje, že riskují oslabení dopadu svých investic, pokud se budou stále ohlížet pouze na národní zájmy namísto širší strategie. Brusel má zřejmě pocit, že postavení EU v Africe neodpovídá jejímu úsilí a na kontinentu se stále více etabluje Čína. Z loni publikované zprávy Evropského parlamentu přitom vyplývá, že unijní státy jako celek jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem kontinentu i investorem.
Čína má v Africe lepší jméno
V roce 2020 činila směna zboží s EU čtvrtinu afrického obchodu, v případě Číny to bylo patnáct procent. Zpráva rovněž uváděla, že přímé zahraniční investice společenství v Africe v roce 2017 dosáhly 222 miliard eur, zatímco Čína vynaložila 38 miliard. Přesto má Peking v Africe lepší jméno.
Z rozsáhlého průzkumu Afrobarometer vyplynulo, že 63 procent respondentů považuje čínský politický a ekonomický vliv v regionu za pozitivní, v případě bývalých koloniálních mocností to bylo 46 procent.
Evropské země podle odborníků podcenily budování infrastruktury, zatímco Peking rychle upevňoval své postavení výstavbou silnic, mostů a přístavů. Podařilo se mu také získat kontrolu nad strategickými surovinami, například nad silně poptávaným kobaltem v Demokratické republice Kongo.
Nyní se Čína přesouvá k dalšímu stupni a posiluje na kontinentu i vojensky. „Kdo naslouchá a rozumí kontextu, ve kterém africké země operují, bude lepším rozvojovým partnerem. EU ovšem nenaslouchá,“ tvrdí podle webu Euractiv Ovigwe Eguegu z poradenské společnosti Development Reimagined.
Alternativa nové Hedvábné stezky
V poslední době vše nasvědčuje tomu, že sedmadvacítka se z postupu Pekingu poučila. V prosinci blíže předestřela svou alternativu čínské iniciativy nové Hedvábné stezky. Plánuje, že Evropská investiční banka do roku 2027 shromáždí 300 miliard eur z veřejných i soukromých zdrojů. Mají jít na zelenou energetiku, datové kabely i školy v Africe i Asii.
Také v tomto případě se však ozývají skeptici, podle nichž Brusel nevnímá geopolitickou realitu. „Čínská Hedvábná stezka je a zůstane výsledkem toho, že Peking vydělává ročně stovky miliard eur na obchodu se Západem a investuje je v zahraničí,“ napsal pro server EUobserver Jonathan Holslag ze Svobodné univerzity v Bruselu. Dokud to tak bude, může Evropa Číně těžko konkurovat, dodal.
