Od anexe Krymu v březnu uběhly tři roky. Po celou dobu čelí kritici připojení poloostrova k Rusku rozsáhlým represím, únosům a nespravedlivým soudním procesům. Nejčastějším terčem ruského útlaku je menšina krymských Tatarů, která se proti anexi veřejně postavila. Jak v rozhovoru pro INFO.CZ říká krymskotatarský advokát Edem Semedljajev, který sám čelí tlaku ruských úřadů, krymští Tataři věří, že se poloostrov vrátí zpět Ukrajině a svět by pro to měl dělat víc. „Pokud mezinárodní společenství nechce naplivat na standardy, kterými se svět řídí a chce si zachovat čest, mělo by se tomu, co se na Krymu dnes děje, intenzivně věnovat a tuto otázku neshazovat ze stolu, dokud nebude vyřešená,“ říká advokát, který přijel do Prahy u příležitosti konání konference Forum 2000.
Jak se žije krymským Tatarům dnes – tři roky poté, co Rusko anektovalo Krym?
Co se týče všedního života nebo ekonomické stránky věci, nic zvláštního se nezměnilo. Základní problém ale spočívá v tom, že krymští Tataři byli jedinou větší národnostní skupinou, která hlasitě vystoupila proti anexi poloostrova, a právě proto se stali terčem represí. Nová ruská moc velmi často mluví o krymských Tatarech ve spojení s termíny jako extremismus a terorismus, ve skutečnosti ale na Krymu žádný terorismus neexistuje. To jsou uměle vytvořené termíny, aby ruská moc mohla potírat ty, kteří mají jiné názory.
