Vztahy mezi dvěma znesvářenými sousedy Korejského poloostrova se v posledních týdnech vezou na vlně smířlivých gest a proklamací, které odstartovaly už před začátkem olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu. Dalším důkazem oteplování vztahů je dvoudenní návštěva desetičlenné vládní delegace Jižní Koreje v KLDR, kde už včera došlo na sekání s diktátorem Kim Čong-unem, který po jednání nešetřil optimistickými prohlášeními. Zásadní průlom ani postupné otevírání severokorejského režimu se však podle koreanisty Tomáše Horáka rozhodně čekat nedá. Kim Čong-un si chce v očích mezinárodního společenství zlepšit vlastní obraz, jakákoliv změna by ale mohla ohrozit jeho režim.
První schůzka jihokorejských představitelů s Kim Čong-unem od jeho nástupu k moci koncem roku 2011 vyvolává naděje, že by mohlo jít o další klíčový krok ke zlepšení extrémně napjatých vztahů mezi KLDR na jedné straně a Jižní Koreou a Spojenými státy na straně druhé. Jak informovala severokorejská agentura KCNA, Kim Čong-un po jednání vyjádřil „pevnou vůli energicky prosazovat“ vytváření vztahů mezi oběma částmi Korejského poloostrova a usilovat o sjednocení.
Koreanista Tomáš Horák však přílišné nadšení mírní. V souvislosti s dvoudenní návštěvou zvláštních vyslanců jihokorejského prezidenta Mun Če-ina je podle něj na místě použít spíš výraz „opatrný optimismus“.
„Samozřejmě pozitivní je, že spolu po delším období vzájemných výpadů a vyostřování rétoriky vůbec začaly jednat, ale v nejbližší době se podle mě nějaký průlom čekat nedá, protože Severní Korea opakovaně vyjádřila, že usiluje o to, aby byla uznána jako jaderná mocnost, a že je ochotná možná jednat o nějakém omezování jaderného arzenálu, ale nikoli o odzbrojení,“ říká pro INFO.CZ odborník z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Horák.
Denuklearizace Severní Koreje je přitom podmínkou Spojených států a Jižní Koreje, na kterou ale Pchjongjang odmítá přistoupit. Právě neslučitelná stanoviska obou stran jsou podle Horáka důvodem, proč možná na nějakou dobu dojde ke zmírnění jaderného napětí, ale rozhodně ne k vyřešení problému. „Na jedné straně Spojené státy nechtějí připustit, aby měla Severní Korea jaderné zbraně, a zase Severní Korea se jich nemíní vzdát, protože to je nejspolehlivější pojistka, jak ochránit režim před nějakou zahraniční intervencí,“ vysvětluje Horák.
