KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Vítězem parlamentních voleb v Polsku je sice konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale jelikož zřejmě nedokáže sestavit parlamentní většinu, bude muset ustoupit koalici proevropských stran a hnutí. To bude mít zásadní význam jak pro budoucnost Polska, tak i celé Evropské unie. Pátá největší země EU získá opět silné postavení, které jí náleží, a Evropa se tak zbaví kverulantské nekonstruktivní vlády, která jí dosud „házela klacky pod nohy“ a oslabovala ji vnitřně i navenek.
Osm let trvající Kaczynského režim iritoval partnery v EU svým úzkoprsým konzervatismem, například při potírání práv LGBTQ menšin nebo nesmyslným zpřísňováním podmínek pro povolení potratů, tedy z evropského hlediska diskriminací žen. Evropským hodnotám, ale i polským zákonům odporovalo ujařmení veřejnoprávních médií, z nichž vládní strana udělala nástroje své propagandy. Podobně zneužívala soukromá média ve vlastnictví ropné společnosti Orlen, která fungovala de facto v područí vlády.
Vláda PiS odmítala uznat, že společně přijaté evropské zákony jsou nadřazeny těm národním. A když se jí to hodilo, házela vidle i do rozhodovacího procesu EU – například když se nemohla smířit s tím, že byla přehlasována při schvalování pravidel migrační a azylové politiky. Pravidelně blokovala rozhodnutí EU tam, kde měla právo veta, a nevybíravě se vymezovala vůči unijním institucím.
Hlavním jablkem sváru mezi Bruselem a Varšavou se stalo polské pojetí vztahu mezi výkonnou mocí a justicí. Zatímco nezávislost soudů patří k základním hodnotovým kamenům EU, Kaczynského vláda radši platila miliony eur v pokutách nařízených Evropským soudním dvorem, než aby to uznala, respektovala a v praxi dodržovala. Rozhodně také odmítala uznat pravomoci evropského prokurátora, tedy instituce, která dohlíží na to, aby dotace EU byly rozdělovány a utráceny podle pravidel.
Právě kvůli Polsku (a posléze Maďarsku) rozběhla Rada EU vůbec poprvé řízení pro porušení práva podle článku 7 Lisabonské smlouvy, které může vést až k pozastavení hlasovacího práva dané země v Radě EU. Kvůli oběma těmto vládám zavedla také princip podmíněnosti využívání evropských dotací dodržováním zásad vlády práva. Právě na tomto základě upírá Evropská komise Varšavě 36 miliard eur dotací a půjček z postcovidového „fondu obnovy“. Tedy peníze, které třeba Česko už dlouho a užitečně využívá.
