Evropská unie se chystá ke společnému nákupu munice pro Ukrajinu, aby jí umožnila se efektivně bránit ruské invazi. Bude to další premiéra pro toto společenství, které není koncipováno pro válečnou situaci, a také ukázka toho, jak je, navzdory své pověsti byrokratického molochu, v krizových situacích schopno efektivně reagovat. V první fázi mají být pro společné nákupy vyčleněny zhruba dvě miliardy eur, shodli se v úterý neformálně ministři obrany „sedmadvacítky“. Konečné rozhodnutí učiní na řádném zasedání spolu s ministry zahraničí 20. března.
„Ocitli jsme se ve válečném čase a musíme bohužel mít válečnou mentalitu,“ vysvětlil v úterý po jednání ve Stockholmu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Komisař Thierry Breton, která má na starosti mimo jiné vojenský průmysl, zase poznamenal, že evropské zbrojovky se musí „naladit na válečnou ekonomiku, aby odpověděly na potřeby obranné výroby“. EU je podle něj připravena jim v tomto úsilí pomoct, protože „čelíme vysoce intenzivnímu konfliktu a musíme začít řešením otázky munice“.
Rusko se zjevně rozhodlo pokračovat v opotřebovávací válce na Ukrajině ať to stojí, co to stojí. Z fronty přicházejí zprávy o opakujících se útočných vlnách ruských jednotek nařizovaných bez ohledu na počet obětí. Boj na statické frontě, která se posunuje často jen o pouhé metry, vyžaduje obrovské množství munice do děl, houfnic, raketometů a dalších systémů určených na ničení postavení protivníka. Rusko disponuje zjevně nejen dostatečnou lidskou silou, ale také velkými zásobami této klasické munice. Ukrajině naopak náboje často chybí – ministr obrany Oleksij Reznikov, který se schůze ve Stockholmu také účastnil, odhadl měsíční spotřebu své armády na 120 000 nábojů; optimální by však byl podle něj dvojnásobek. List Wall Street Journal citoval ukrajinského činitele, podle něhož potřebují ukrajinští obránci měsíčně 356 300 nábojů.
