Maďarsko tento týden zablokovalo další díl vojenské pomoci EU Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur. Na summitu Rady Evropy bylo jedinou zemí EU, která se nepřipojila ke zřízení registru válečných škod způsobených Ukrajině ruskou agresí. Nemine týden, aby se neobjevila zpráva, že Maďarsko v té či oné otázce narušuje jednotu EU a má opačný názor než zbývajících 26 členských států. Jedná tak úmyslně, zásadně, cílevědomě a schválně. Toto vydírání přitom k ničemu nevede, stává se jakýmsi symbolem trucu uraženého majestátu. Na jedné straně se už zaběhlo jako jakýsi „folklor“, trvalka, s níž se na evropské scéně předem počítá, takže vlastně nevadí. Na druhé to však není ani trochu pravda, „folklor“ je pouze z nouze ctnost a maďarské kverulantství Evropskou unii, založenou na potřebě politického konsenzu, zásadně poškozuje. Bez konsenzu je slabší a méně akceschopná, což je problém zejména v době, kdy čelí agresivní válce ve svém sousedství.
Jistě, maďarský premiér Viktor Orbán, nejdéle vládnoucí evropský politik, se Unii mstí za to, že se konečně po letech vzchopila a pochlapila, když napřed schválila mechanismus postihu, který čerpání evropských dotací podmiňuje dodržováním zásad právního státu, a pak se ho dokonce odhodlala aplikovat. Maďarsko tak neobdrželo 6,3 miliardy eur, které mu normálně měly spadnout do klína z titulu kohezní politiky EU, a nedosáhlo dosud ani na dalších 5,8 miliardy eur, které mu byly přiřčeny z evropského „fondu obnovy“ zřízeného na nápravu ekonomik po pandemické krizi. Je to opravdu hodně peněz, které Budapešť nutně potřebuje – Orbánova velmi specifická hospodářská politika neslaví úspěchy; země je například s pětadvacetiprocentní inflací jasným lídrem EU ve zdražování.
Poslední události nenasvědčují tomu, že by se schylovalo k nějakému kompromisu. Ukazuje se, že blokování, trucování a poškozování jednoty nepřimějí ostatní členské státy, aby změnily názor a peníze uvolnily. Za Maďarsko se už nebije ani Polsko, jeho objektivně jediný spojenec v EU, rozčarované a iritované provokativně proruskými maďarskými postoji. Poláci určitě s Maďary souzní, když jim Komise vyčítá korupci, nedostatečně nezávislé soudnictví či šikanu občanské společnosti, Jakmile se však Orbán postaví tak či onak na stranu ruského agresora, polská solidarita se vytrácí.
Pro Českou republiku je to také choulostivá situace, už proto, že se od nového roku ujme předsednictví Visegrádské skupiny. Čtyři středoevropské země mají stále méně společných zájmů i cílů a maďarské počínání organizaci v podstatě paralyzuje. Český prezident Petr Pavel celkem lapidárně tento týden řekl, že chování Maďarska je problematické. „Člen NATO a Evropské unie by to dělat neměl,“ komentoval poslední obstrukce.
