Napjaté vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou již několik let viditelně symbolizuje anexe Krymu a válka na Donbasu. Jsou tu ale i méně nápadné aspekty, jako jsou přetrvávající rozepře v ekonomické oblasti. Ukrajinský dluh ve výši tří miliard dolarů je ryzím příkladem, který i po letech připomíná dramatické události uplynulých let na Ukrajině. A také rizika ruských půjček, které Moskva vytipovaným zemím nadále poskytuje.
Kořeny tohoto příběhu sahají do roku 2013: Jednalo se o podpisu Asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou a na zemi se stále více upínala zahraniční pozornost. Tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se snažil o jakousi politiku vyvažování mezi Moskvou a Bruselem, což ruská administrativa nesledovala s nadšením. Otázkou bylo, kterou z nabízených cest se Kyjev vydá na roky dopředu.
Problémem byl stav, ve kterém se Ukrajina nacházela. Janukovyč a jeho předchůdci – bez ohledu na to, zda z „proruského“ či „prozápadního“ tábora – dovedli zemi na hranu bankrotu. Prezident potřeboval peníze, bez nich by jeho režim nepřežil. Před hlavou státu ležely dvě cesty, přičemž tu „moskevskou“ symbolizovaly vedle různých blokád, kterými Kreml dával najevo, co se stane, pokud se Kyjev odvrátí od eurasijské integrace, i různé pobídky.
Nešlo jen o obligátní „slevu“ na zemní plyn o 30 %, která byla pro Janukovyče, jehož podpora pocházela hlavně z východu země, kde dominoval energeticky náročný těžký průmysl, naprosto zásadní, ale i o příslib úvěru. Jmenovitě se jednalo o 15 miliard dolarů, což byly peníze, které mohly ukrajinskému prezidentovi pomoci přežít do voleb. Naproti tomu byl příslib Západu výrazně méně konkrétní, navíc stále podmíněný nepopulárními reformami, hlavně v energetické oblasti. Moskva nakonec se svojí nabídkou uspěla a Janukovyčovi první splátku ve výši tří miliard dolarů odeslala. Nicméně brzy se ukázalo, že to byla jen dočasná úleva. Janukovyč byl svržen.
